Vypadne-li však takovéto mládě na rušnou ulici, komunikaci či uprostřed zástavby bez zeleně, nemá na bezpečné přežití moc velkou šanci.

Obrovské štěstí mělo i mládě poštolky, které spadlo do světlíku činžovního domu na Americké třídě a kterého si všimla paní Chroustová, provozovatelka v Plzni v minulosti hodně známé a oblíbené VEGETKY. Ta zvířecí záchranáře na poštolku upozornila a za její pomoci ji pak dcera jejich šéfa Karla Makoně Hanina ve světlíku odchytila. "Společně jsme ji převezli k nám do voliéry," líčí Makoň.

Poštolky jsou jedním ze živočišných druhů, který se přizpůsobil změnám krajiny a začal k hnízdění využívat lidské stavby. A tak svou poštolčí rodinou se těší i paní Dagmar P., která na parapetu v sedmém patře za truhlíky bez muškátů už druhým rokem nechala poštolky vyhnízdit. Paní Dagmar je původem ze Slovenska od Žiliny a k přírodě má hodně blízko už od mala. "Proto jsem také rád vyhověl její žádosti a přijel k ní do jejího malého bytu na Doubravce pět sokolou myšiárou – pustovek okroužkovat," konstatuje Makoň.

Jiřičky a vlaštovky

Jednu budovu, místnost, stáj, klenbu, či obyčejný roh fasády spolu s lidmi od nepaměti obývají i vlaštovky a jiřičky. Tyto nositelky štěstí a radosti však zejména v dnešní době málokdo doma vítá, a tak v rámci projektu druhové ochrany, výzkumu a kroužkování každý rok plzeňští ekologové kontrolují a kroužkují několik posledních jiřiččích a vlaštovčích lokalit.

Začali v nákupním centru Olympie v Plzni - Černicích. "Tady kdysi dávno jiřičkám lidé zbourali a sebrali místní zemědělské družstvo a umístili na „nákupák“ celkem dvě a dvě náhradní betonové skořepiny. Postupem času jsme spolu s NC Olympie hnízdní možnosti pro jiřičky rozšířili. Teď jsme v každém našem umělém hnízdě kroužkovali spolu s Pavlem Steinbachem od čtyř do šesti jiřiček," popisuje Makoň.

V kroužkování jiřiček zvířecí záchranáři pokračovali i druhý den,  a to Karel Makoň s Milošem Paiskerem v Zemědělském družstvu Červený Hrádek, kde již několik let monitorují jak hnízdní kolonii jiřiček, tak vlaštovek.

"Zatímco tady je letos jednoznačně obsazeno více hnízd, které si jiřičky postavily samy oproti těm našim umělým, z minulosti už víme, že až dojde bahno, ještě rády vezmou v druhé vlně hnízdění za vděk těmi našimi z betonu," usmívá se Makoň.

Vlaštovky v dojírně měly už leckde velká mláďata, ale i přesto se ornitologům podařilo několik z nich okroužkovat.

"Kroužkování mláďat navazuje na pravidelný odchyt hnízdících párů a dospělých vlaštovek, kdy se nám podaří odchytit i vlaštovky kroužkované z let předešlých. Máme vždy velkou radost, když opět po roce odchytneme a držíme v ruce vlaštovku, o které víme, že už několikrát musela zimovat v Africe a každý rok z jara se vrátí zase do Červeného Hrádku a „našeho“ kravína a dojírny," uzavírá Karel Makoň.