PRAHA

Virtuální sídla v Praze: Výzva pro místní a radnice

V Praze roste zájem o virtuální sídla, která podnikatelům nabízejí prestižní adresy a parkovací karty, i když na těchto místech fyzicky nepůsobí. To způsobuje problémy místním obyvatelům, omezuje parkování a podporuje zápisovou turistiku do škol.


V posledních měsících se v Praze stále zvyšuje zájem o tzv. virtuální sídla, která jsou oblíbená především mezi podnikateli. Tyto lukrativní adresy se nejčastěji nacházejí v centrálních částech města a umožňují firmám, aby si tam umístily svou poštovní schránku. Přestože majitelé firem často fyzicky na těchto místech nepůsobí, těží z různých výhod, jako je získání prestižní lokace nebo parkovací karty.

Jedním z populárních míst s vysokým počtem virtuálních sídel je Rybná ulice, kde se nachází stovky až tisíce firem sídlících na jedné adrese. V mnoha domech by však fyzický prostor stačil pouze na desítky reálně existujících kanceláří. Reklamy na virtuální adresy jsou velmi lákavé, slibují rychlé zřízení služby, kterou někteří poskytovatelé nabízejí do druhého dne.

Podle jedné z firem, která se specializuje na zřizování těchto sídel, je poptávka po jejich službách vysoká. Mezi hlavními důvody uvádějí, že prestiž adresy v centru Prahy automaticky zvyšuje vnímání firmy. Kromě prestiže však mohou firmy získat parkovací karty, což výrazně ovlivňuje dostupnost parkování pro skutečné rezidenty oblasti.

Tento fenomén způsobuje značné potíže pro městské části, které čelí problémům s omezeným parkováním pro místní obyvatele. Starostka Terezie Radoměřská upozorňuje, že je nutné důsledně kontrolovat, zda firmy na těchto adresách skutečně fungují nebo zda se jedná pouze o tzv. schránkové společnosti.

Virtuální adresy však nepřinášejí problémy jen podnikatelům. Rosoucí problematikou, s níž se Praha potýká, je tzv. zápisová turistika, kdy rodiče přihlašují své děti do škol blíže centru, kde ale fakticky nebydlí. Tyto děti pak obsazují místa ve školách, která by měla být určena dětem skutečně z dané lokality. Pražské radnice hledají způsoby, jak omezit tuto praxi, například spoluprací s Odbory sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).