Jihočeský kraj může teoreticky mít až 90 větrných elektráren, ale místní obyvatelé je odmítají kvůli obavám z dopadů na krajinu a zdraví. Navzdory snahám investorů a schválení některých projektů byly kvůli místnímu odporu zastaveny

Jihočeský kraj má teoretický potenciál k vybudování až devadesáti větrných elektráren, avšak žádná z nich zatím nestojí. Důvodem je především odpor místních obyvatel, kteří poukazují na negativní dopady na krajinu, výhled a hluk. Tyto argumenty se často vyskytují v peticích i referendech zaměřených na stavbu větrných elektráren.

Přestože investoři již několikrát představili své plány a komunikovali s místními zastupitelstvy, Jihočeský kraj zůstává bez větrných elektráren. V případě Strmilova na Jindřichohradecku dokonce místní zastupitelé podepsali smlouvu, která měla obci přinést jednorázový příjem z milion korun za stožár a opakující se roční příspěvek. Nakonec však projekt zablokovalo místní referendum, ve kterém občané vyjádřili svůj nesouhlas.

Podobný osud potkal i projekt u Rožmberka nad Vltavou na Krumlovsku, kde místní obyvatelé odrazovali stavbu kvůli potenciálnímu narušení krajiny. Také v Novohradských horách a na Šumavě panují obavy z hluku, stroboskopického efektu a možných zdravotních rizik.

Společnosti, které spravují větrné elektrárny, však tvrdí, že dosavadní studie nepotvrdily negativní dopady na hodnotu pozemků ani na zdraví obyvatel. Milan Vystrčil, manažer společnosti W.E.B., je přesvědčený, že jižní Čechy stále mají větrný potenciál, ale současně poukazuje na problémy s elektrickou sítí, kde převládá elektřina z fotovoltaických elektráren.

Podle analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by v Jihočeském kraji teoreticky mohlo stát až devadesát turbín o celkovém výkonu 440 MW, což by odpovídalo roční spotřebě 350 000 domácností. Přesto se větrné elektrárny na jihu Čech výrazně nerozvíjejí.

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, poukazuje na složitost jihomoravské krajiny, která je buď hustě osídlená, nebo podléhá ochraně přírody. Navzdory tomu existují oblasti, kde by větrné elektrárny mohly být efektivně využity.

V srpnu vstoupil v platnost zákon, který definuje tzv. akcelerační zóny, což má zjednodušit povolovací proces a zkrátit jeho dobu na jeden rok. Obce měly zaručeny poplatky za výrobu elektřiny, avšak důraz je kladen také na ochranu přírody.

Agentura ochrany přírody ČR bere při rozhodování o typech energetických zdrojů v potaz specifické podmínky a doporučuje využívání fotovoltaiky, zatímco větrnou energii u malých zařízení hodnotí jako méně efektivní. Rozvoj obnovitelných zdrojů obecně podporuje, ale ne na úkor přírody.

Jihočeský kraj identifikoval východní část regionu jako vhodnější pro potenciální stavbu větrných elektráren. Zásady územního rozvoje zahrnují obecné plochy pro realizaci větrných i solárních projektů, ale finální rozhodnutí je na obcích samotných. „Kraj se snaží o rovnováhu mezi potřebami obnovitelné energie a ochranou krajiny,“ vysvětlil Petr Hornát z odboru regionálního rozvoje.

Kraj si uvědomuje důležitost obnovitelných zdrojů, ale respektuje obce, jejichž většina je vůči takové výstavbě skeptická.