Když Martinovi bylo dvanáct, jeho rodiče se rozvedli. Otec se odstěhoval a doma nastal klid, ale situace nebyla ani zdaleka vyřešena. Martin se ve škole začal zhoršovat a jednoho dne, když se ho kamarád zeptal na jizvy na ruce, nevěděl, co odpovědět. Takové případy nebývají ojedinělé; sebepoškozování mezi dětmi je v současnosti na vzestupu.

Problémy spojené s dětským sebepoškozováním mohou mít různou míru závažnosti – od těch, které rodiny dokáží samostatně řešit, až po dlouhodobé a vážné případy, které vyžadují odbornou intervenci. Paradoxně však celá Česká republika má pouze 170 dětských psychiatrů, a tak mnozí čekají na pomoc dlouhé měsíce.

„Situace je tristní. Termín k lékaři znamená čekání často déle než rok,“ říká Marek Mikláš, ředitel Poradenského a krizového centra Zlínského kraje. U některých případů hrozí další násilí vůči sobě nebo okolí, což činí dlouhé čekací doby ještě nebezpečnější. „Snažíme se pak najít odborníka i mimo náš kraj, někdy až v Praze,“ dodává.

Rychlá pomoc v krizových případech může zabránit hospitalizaci dítěte nebo přenesení problému do dospělosti. Nové Centrum duševního zdraví pro děti plánované ve Zlínském kraji by mělo tuto situaci zlepšit. Očekává se, že centrum bude fungovat do tří let a nabídne služby dětského psychiatra, klinického psychologa a dalších odborníků.

„Společnost se po pandemii covidu ocitla v rozpolceném stavu a chybí stabilní rodinné prostředí,“ upozorňuje Mikláš. Krizové situace byly vždy, ale rodiny měly pevnější zázemí, které jim umožnilo přirozeně se s nimi vyrovnat. Dnes tomu tak není.

Včasná odborná podpora dokáže zabránit růstu problému a snížit potřebu psychiatrické péče. V tom by měla nově vzniklá centra hrát klíčovou roli. Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo 141 milionů korun pro Centra duševního zdraví, z toho 94 milionů pro sedm krajů včetně Zlínského kraje.

Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, která má samostatné dětské oddělení, čelí rovněž obrovskému náporu. S 25 lůžky není schopna pokrýt všechny potřeby kraje. „Jsme stoprocentně obsazené a často děti přebíráme z pediatrických oddělení,“ specifikuje Adéla Stoklasová, náměstkyně pro léčebně preventivní péči.

Také ostatní krajské nemocnice hlásí nárůst případů, zejména úzkostí, depresí, sebepoškozování a poruch příjmu potravy. „Ročně přijmeme kolem stovky dětí, některé opakovaně,“ informuje Dana Lipovská, mluvčí Baťovy nemocnice ve Zlíně.

Uherskohradišťská nemocnice eviduje podobnou situaci a potvrzuje nárůst hospitalizací dětí s těžkými psychickými problémy, včetně pokusů o sebevraždu. „Preventivní práce s dětmi přímo v terénu by mohla předejít jejich hospitalizaci,“ zdůrazňuje Irena Barošová, primářka dětského oddělení.

Problém nedostatku odborníků zůstává naléhavý. Kroměřížská psychiatrická nemocnice plánuje stavbu nového pavilonu s rozšířeným dětským oddělením, ale i zde se čeká na dostatečné vzdělání dalších dětských psychiatrů. Do té doby budou odborníci a rodiče čelit obtížné výzvě, jak zajistit potřebnou péči pro děti v krizi.