V sobotu proběhl ve Velkém Boru protest proti plánovanému hlubinnému úložišti jaderného odpadu v Březovém potoce. Akce, podpořená i Plzeňským krajem, zdůraznila nesouhlas místních obyvatel, kteří chtějí být zapojeni do rozhodování. Protesty a právní kroky trvají přes dvacet let, s příklady dobré praxe ze Skandinávie.

Ve Velkém Boru se v sobotu uskutečnila protestní akce proti plánovanému hlubinnému úložišti jaderného odpadu v lokalitě Březový potok. Demonstraci, na které se sešli zástupci Horažďovicka, podpořil i zástupce Plzeňského kraje. Účastníci akce vyjadřovali své nesouhlasné postoje s umístěním úložiště pomocí hesel jako 'Surovina není odpad', 'Hlubinné úložiště není řešení' a 'Chceme tu žít s rodinou, ne s jadernou pustinou'.

Odpor proti záměru stavby úložiště v této lokalitě trvá již více než dvacet let. Místní obyvatelé a obecní představitelé požadují, aby byli plnohodnotně zapojeni do rozhodovacího procesu a aby jejich názory byly respektovány. Již v roce 2024 protesty obcí vedly k právním krokům vůči rozhodnutím ministerstva životního prostředí, které umožnilo průzkumné práce v oblasti.

V roce 2025 se situace vyostřila, kdy po zamítnutí protestů proti průzkumům obce podaly hromadnou žalobu proti rozhodnutí ministerstva. Starosta Horažďovic Michael Forman uvedl, že klíčové je uzákonit souhlas obcí a transparentní nastavení pravidel a kompenzací. Za příklad dává skandinávské země, kde mají tyto procesy podporu v rámci partnerské dohody mezi státem a obcemi.

Protest přišel podpořit i náměstek pro životní prostředí Plzeňského kraje Petr Fišer, který zdůraznil, že kraj je ve shodě s obcemi a je proti plánovanému úložišti. Dodal, že se pravidelně setkává s představiteli obcí, aby sladili své kroky a koordinovali společnou strategii.