Solární panely a jejich vliv na pole zkoumají experti z Brněnské univerzity a Výzkumného ústavu bramborářského. U Okrouhlice probíhá unikátní výzkum mikroklimatu s působením fotovoltaiky a agrovoltaických elektráren. Studie sleduje teplotní rozdíly a vliv na plodiny jako brambory a sóju.

Solární panely a jejich dopad na podmínky v polích jsou nyní pod lupu expertů z Výzkumného ústavu bramborářského a Masarykovy univerzity v Brně. U Okrouhlice na Havlíčkobrodsku probíhá druhým rokem unikátní výzkum zaměřený na vliv fotovoltaických a agrovoltaických elektráren na přírodu a zemědělskou činnost.

Projekt zkoumá změny mikroklimatu, které vznikají přítomností fotovoltaických panelů. Vědci sledují teplotu, vlhkost vzduchu, půdy a růst plodin s cílem pochopit vliv panelů na ekosystém. Důležitým zjištěním je, že průměrná denní teplota mezi simulovanými vertikálními agrovoltaickými panely je o půl stupně Celsia vyšší než bez nich, s výraznějšími rozdíly během noci.

Experiment na polích u Okrouhlice zahrnuje pěstování dvou odrůd brambor - Antonie a Adéla - a dvou druhů sóji - Adessa a Akassa. Vědci zde simulují podmínky přítomnosti fotovoltaiky prostřednictvím vertikálních panelů. Cílem je zjistit, jaké změny v mikroklimatu a ekosystému takové instalace způsobují.

Výzkum je součástí mezinárodního programu a potrvá tři roky. Počáteční měření financoval Kraj Vysočina. Výsledky poskytnou důležité informace o možnostech kombinace solárních zdrojů s udržitelným zemědělstvím nejen pro Českou republiku, ale také pro sousední Rakousko, jak uvádí krajský radní Pavel Řehoř.

Okrouhlice byla pro tento výzkum zvolena i díky dlouhodobé činnosti Výzkumného ústavu bramborářského, který zde má své pokusné pole s detailními daty o místních půdních a klimatických podmínkách. Podobné pokusy probíhají i v zahraničí, například v rámci sledování výskytu hmyzu a ptáků v okolí fotovoltaiky, známé jsou především z Francie.