Plzeň provozuje městský holubník k regulaci populace holubů. Přestože nabízí zázemí, holubi se nehrnou hlavně kvůli krmení na ulicích, které město odrazuje. Holubník ve Skvrňanech má otevřít do konce roku. Projekt sleduje příklady z Brna či zahraničí, je dlouhodobý a humánní.

V Plzni již tři čtvrtě roku funguje městský holubník, jehož cílem je regulovat populaci holubů v centrální části města. Poskytuje těmto ptákům pohodlné zázemí a pracovníci zde odebírají snesená vejce. Avšak holubi se k holubníku příliš nehrnou, což je částečně způsobeno krmením ze strany obyvatel. Plzeňská magistrát intenzivně vyzývá občany, aby holuby na ulicích nekrmili.

Holubník se nachází v sadech Pětatřicátníků a je určený pro 100 až 150 holubů z centra města. Ptáci se ale cestou k novému zázemí seznamují pomalu. Jak vysvětluje Dagmar Svobodová Kaiferová z odboru životního prostředí plzeňského magistrátu, situace se začala zlepšovat, až když přišly větší mrazy a došlo k omezení venkovních aktivit na náměstí. Přítomnost těchto aktivit totiž obvykle znamená také dostupný zdroj potravy.

Holubi v plzeňském holubníku nakladli první vejce až o Velikonocích. Ptáci mají sice k dispozici nové zázemí, ale zvyknout si na něj jim trvá déle, i kvůli nevhodnému krmení. Krmení rohlíky či jinými potravinami pro ně není vhodné a podle Svobodové Kaiferové to může vést dokonce i k pokutám.

Do konce roku se plánuje otevření dalšího mobilního holubníku ve čtvrti Skvrňany, kde se ptáci častěji srocují. Primátor Roman Zarzycký (ANO) zdůrazňuje, že cílem není holuby likvidovat, ale regulovat populaci humánně. Zkušenosti z jiných měst, jako je Brno, Bílovec či Moravská Třebová, ukazují, že holubníky jsou účinné, ale vyžadují delší časový horizont, aby se projevil jejich plný potenciál.

Michaela Klimšová, zakladatelka projektu Městské holubníky, připomíná, že regulace populace skrze holubníky je dlouhodobý proces, trvající tři až pět let. Tato metoda se osvědčila i v zahraničních městech, například v Rakousku, Belgii či Brazílii. S projektem Městské holubníky usiluje o změnu přístupu k holubům v Česku a podporuje jejich kontrolu opařením po humánní linii.

Plzeň se tak inspirovala příklady z jiných měst a zemí a snaží se zařadit mezi další města, která využívají městských holubníků k řešení problematiky holubí populace. Takový projekt vyžaduje odhodlání a časovou investici, ale může vést k pozitivním ekologickým i společenským výsledkům.