V ČR je dostupných 335 tisíc míst v ochranných krytech, což je jen pro 3 % obyvatel. Většina krytů je ve velkých městech, přičemž Praha má třetinu z 1600 aktivních krytů. Liberecký kraj trpí deficitem s kapacitou pro 370 lidí.
V České republice jsou dostupné ochranné kryty, které však pojmou jen malou část obyvatelstva – asi tři procenta, a to i přesto, že je jich na území země k dispozici celkem 335 tisíc míst. Rozmístění těchto krytů je však nerovnoměrné, s největší koncentrací ve velkých městech.
Praha je z hlediska krytů civilní obrany v lepší pozici než ostatní části republiky. Z celkového počtu asi 1600 aktivních krytů se více než třetina nachází právě v hlavním městě. Přibližně 680 krytů v Praze může poskytnout útočiště 116 181 lidem. Navíc se obyvatelé Prahy mohou ukrýt v tunelech metra a Strahovském tunelu. Naopak Liberecký kraj zaznamenává vážný deficit, s kapacitou krytů pro pouhých 370 lidí.
Historie těchto krytů sahá až do poloviny 20. století, kdy byly budovány z bezpečnostních důvodů během studené války. Z někdejšího počtu téměř šesti tisíc krytů zůstaly dnes v provozu jen asi třetina. Liberecký kraj, který kdysi disponoval více kryty, musel většinu z nich zrušit kvůli nestandardním parametrům.
Při vyhlášení poplachu by se obyvatelé měli ukrýt do nejbližší budovy. Ministerstvo obrany by následně vydalo pokyny pro obnovení provozu krytů. Připravuje se také nová koncepce ochrany obyvatelstva jako reakce na zhoršující se mezinárodní situaci, ale i na poznatky Nejvyššího kontrolního úřadu, který již dříve na nedostatky upozornil.
Díky finskému modelu „72 hodin“ by obyvatelé měli být schopni postarat se o sebe během prvních třech dnů krize. Tato iniciativa zahrnuje přípravy na výpadky energií a služeb a je doprovázena distribuováním informačních příruček.
Udržování a revize krytů zatěžují majitele vysokými náklady. V roce 1995 bylo k dispozici krytů více, ale jejich počet se následně zmenšil. Ne všechny kryty dokáží dnes plně fungovat. Vzduchotechnické systémy vyžadují revizi, která byla v jednom z pražských krytů odstraněna po odhalení závad.
Příklady zániku krytů jako na Smíchovském nádraží ukazují, jak důležité je, aby nové projekty stavěly na odpovídající náhradě těchto životně důležitých struktur.
