Incident v Rousínově začal banálním pokusem hodit nedopalek do mužovy kávy, což vyústilo v útok mladého muže a jeho psem. Napadený utrpěl vážná zranění. Útočník, trpící paranoidní schizofrenií, nebyl za napadení potrestán, ale za zanedbání léčby byl odsouzen k tříleté podmínce.
Došlo ke konečného rozsudku ve věci neúmyslného napadení, ke kterému došlo v lednu před dvěma lety v Rousínově na Vyškovsku. Příběh, jenž začal naprosto banální situací, nakonec vyústil v přísné soudní řízení. Během pracovní pauzy si muž s kávou sedal na lavičku v parku, kdy mu údajně mladý kolemjdoucí chtěl hodit do hrníčku nedopalek cigarety. Tento nevinný okamžik vedl k vypjatému konfliktu.
Napadený muž se proti nedopalku ohradil, což ale mladého agresora a jeho amerického stafordšírského teriéra rozzuřilo. Následující bitka byla nemilosrdná, mladík útočil kopy a údery na tělo oběti, strhával ho na zem a podkopával mu nohy, čímž bránil jeho obraně proti útokům psa. „Napadený muž utrpěl četné tržné rány na rukou a nohou, zlomená dvě žebra a také nos. Vážnější poranění včetně rizika vnitřního krvácení ho nyní ohrožovalo,“ uvedl ve svém vyjádření soudce Karel Menšík.
Muž se z následků útoku léčil po dobu sedmi týdnů. Pokusy o přesnější lékařské zákroky však nebyly v soudním spise uvedeny. Případ by tak mohl být kvalifikován jako těžké ublížení na zdraví ve stádiu pokusu. „Obžalovaný bez varování napadl poškozeného, který neměl šanci útok předvídat,“ stojí ve spisu.
Jedním z klíčových faktorů při posuzování tohoto případu však byla duševní nemoc agresora, konkrétně paranoidní schizofrenie. Díky této diagnóze má obžalovaný přiznán plně invalidní důchod a měl by se podrobovat ochranné léčbě. Tu však nedodržoval a své problémy ještě více prohluboval užíváním marihuany, kouřením cigaret a alkoholem.
„Znalecký posudek dospěl k závěru, že v době útoku na poškozeného došlo u obžalovaného k podstatnému snížení rozpoznávacích i ovládacích schopností, a to až na hranici jejich úplného vymizení. Primární příčinou byla jeho duševní choroba, kterou negativně ovlivnil dalšími faktory, jako je užívání drog,“ píše se v soudním spise.
Soudce dospěl k závěru, že obžalovaný si musel být vědom svého podílu na vyvolání nepříčetnosti. Vysoká míra pravděpodobnosti rovnající se jistotě vedla k tomu, že muž sice nemohl být potrestán za své chování během konfliktu, ale rozhodně mohl být potrestán za to, jakým způsobem se dostal do tohoto stavu a za ignorování léčby.
Obžalovaný byl nakonec odsouzen k tříleté podmínce za zanedbání léčby a vlastní podíl na vzniklé situaci. „Věřím v jeho nápravu,“ uvedl soudce. Podmínka má jejímu adresátovi sloužit jako varování. Muž byl však již v minulosti souzen za podobné činy. Tehdy mu byla nařízena ambulantní léčba, kterou by se měl podrobovat i nyní.
