Na Západočeské univerzitě v Plzni začala výstava "Zdravá krajina", zaměřená na obnovu krajinných procesů a návrat vody do přírody. Expozice potrvá do 20. listopadu a zahrnuje odborné prezentace a diskuze s odborníky a studenty.

Na kampusu Západočeské univerzity v Plzni se od dnešního dne koná výstava Zdravá krajina, která ukazuje, jak se daří obnovovat přirozené procesy v krajině, zadržovat vodu a vytvářet podmínky pro návrat vody přírodě. Exponáty, které zapůjává Plzeňský kraj, budou k vidění do 20. listopadu a umístěny jsou před budovami Fakulty strojní a Fakulty ekonomické ZČU.

Co výstava přináší a koho se týká

Výstava Zdravá krajina představuje konkrétní opatření, která zlepšují stav české krajiny, napomáhají zadržování vody v terénu a obnově přírodních procesů. Po zahájení následoval odborný blok s regionálními příklady a diskusemi se studenty ZČU; zapojil se i zástupce Ministerstva životního prostředí ČR. Součástí programu byla i prezentace z Výzkumného ústavu pro krajinu a představení koncepce, jak se do krajiny opět vrací prostor pro vodu a pro přírodu.

„Plzeňský kraj je dnes jedním z nejaktivnějších v této oblasti. Zaměřujeme se na to, aby se do krajiny vracelo místo pro vodu a přírodu a aby se proměňovalo zemědělství a lesnictví, které ji dlouhodobě zatěžují,“ Eva Volfová z Výzkumného ústavu pro krajinu

Podle Eva Volfové je krajina klíčová i z hlediska zmírňování dopadů změny klimatu: zlepšená kvalita půdy zvyšuje ukládání CO2 a současně se obnovují cenné biotopy, které dříve ustupovaly tlaku lidské činnosti.

Spolupráce, financování a cíle projektu

O spoluprácikraje s univerzitou hovořil Jakub Rataj z odboru vodního hospodářství Krajského úřadu Plzeňského kraje. Uvedl, že právě spolupráce se Západočeskou univerzitou se projevuje na závěrečných pracích studentů, Dnech vědy a techniky i na projektech zdravé krajiny. Projekt je realizován s finanční podporou zejména z evropských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a z vlastních zdrojů obcí a realizátorů.

Na katedře geografie Fakulty ekonomické ZČU se představilo zapojení studentů do mapování aktérů pečujících o krajinu i tvorba diplomových a bakalářských prací s tématem podpory spolupráce obcí a institucí.

Konkrétní projekty a lokality

Jedna z přednášek se věnovala Exmoorštím koním a obnově přírodních procesů na bývalém tankodromu na Šlovickém vrchu u Dobřan, dnes navštěvované jako přírodní památka s významným výskytem chráněných druhů, včetně kuňky žlutobřiché. Podle prezentujícího tam dnes žije kolem 550 druhů cévnatých rostlin a 55 druhů denních motýlů na ploše zhruba 40 hektarů. Lokalita, která byla po odchodu armády zarostlá, prošla proměnou po roce 2014 díky spolupráci města s odborníky a místními organizacemi.

Exmoorští koně a související opatření představují „mozaiku biotopů i přístupů“, která podle odborníků vyžaduje kontinuální komunikaci mezi ochranáři, sportovci i politiky. Pořadatelé výstavy upozorňují, že bez dlouhodobé údržby by se výsledky mohly rozpadnout.

Na závěr představil Zdeněk Myslík z AOPK ČR dopady činnosti i nečinnosti člověka na krajinu na západočeském pohraničí, zejména v Českém lese. Představil konkrétní lokality a dobové mapy ilustrující změny krajiny po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce a dopady železné opony, včetně rozšíření ploch pro přírodu i rizik zarůstání luk a existence signálek, tedy asfaltových cest u hranic.

Výstava je zapůjčená Plzeňským krajem a jejím cílem je ukázat cestu, jak dochází k obnově krajinných procesů a k návratu vody přírodě v regionu západních Čech. ZČU plánuje podobná setkání a diskuse i v budoucnu, aby univerzita nebyla jen místem vzdělávání a bádání, ale také prostředníkem pro sdílení poznatků se komunitou.