Vědci vytvářejí repliku keramické konvice ze 13. století, významného nálezu z tvrziště v Tlestkách, metodou 3D skenování a tisku. Její dotykové repliky jsou určené pro návštěvníky včetně zrakově postižených. Replikace zajišťuje přístupnost a využití historických artefaktů pro veřejnost i v technických oborech.
Vědci se zaměřují na vytvoření repliky keramické konvice ze 13. století, která je považována za významný archeologický nález z tvrziště v obci Tlestky. Tento cenný artefakt, spolu s bezmála čtyřmi stovkami skleněných kroužků, byl objeven archeology v 60. letech minulého století a nyní je součástí expozice Muzea T. G. M. Rakovník. Díky technologii RTI bude tento artefakt poprvé dostupný veřejnosti jinak než jen za sklem vitríny.
Student třetího ročníku bakalářského studia, Václav Blábol, pod odborným vedením z laboratoře dílenské metrologie, popisuje proces přípravy repliky. Prvním krokem je nalepení bodů na předmět, které slouží jako orientační body pro laserový skenovací přístroj. Následně se objekt naskenuje ze všech úhlů, což trvá přibližně deset minut, a takto vytvořený digitální 3D model poslouží jako základ pro další práci.
Digitální podoba modelu se pak přenese do laboratoře virtuálního prototypingu, kde se zhmotní do formy reálného předmětu. Výroba replik probíhá pomocí speciálního plastu s příměsí skleněného plniva. Tisknutí jednotlivých replik trvá 16 hodin, po čemž následuje čištění od zbytkového prášku.
Po finálním nátěru a patinování repliky získávají autentický vzhled, včetně přibližné hmotnosti originálů. Tyto repliky jsou pak určeny pro vlastnoruční prozkoumání návštěvníky, což je obzvlášť přínosné pro lidi se zrakovým postižením, kteří se účastní haptických výstav, jež zpřístupňují artefakty.
Centrum RTI od roku 2020 úspěšně vytvořilo řadu kopií unikátních archeologických objevů, jako jsou například železný hrot kopí nebo miniaturní středověká palná zbraň. Každoročně tyto repliky zaujmou stovky návštěvníků na hradě Křivoklát a v různých muzeích.
Kopie archeologických nálezů jsou prezentovány i na různých vědeckých akcích jako Dny vědy a techniky či Noc vědců Západočeské univerzity. Reverzní inženýrství, jak to popisuje Josef Hložek z katedry archeologie FF ZČU, se ale uplatňuje nejen pro obohacení historických expozic. Spolupráce s firmami zahrnuje například skenování a měření dílů, jako jsou součástky automobilů nebo lopatky malých turbín, uvádí Jan Kutlwašer z laboratoře dílenské metrologie RTI.
