Zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšky nebo trav naposledy v září, další seč je až v květnu. Během klidu se tam vrací divoká zvěř, zejména mláďata, která jsou ohrožena. Senzorická lišta na žacích strojích, která odhalí zvěř, je řešením. Používá se také dron s termokamerou a vycvičení psi.
Do porostů vojtěšky nebo trav vjíždějí zemědělci naposledy v září, poté se vracejí až v květnu následujícího roku. Mezitím platí období klidu, kdy se divoká zvěř často vrací na tyto plochy. Obzvláště ohrožená jsou hlavně mláďata spárkaté, srstnaté a pernaté zvěře. Dospělí jedinci před stroji utíkají, zatímco mláďata zůstávají přikrčena na místě, čímž se stávají neviditelnými.
Ředitel školního zemědělského podniku Žabčice, Jakub Doležal, představil řešení: 'Pořizujeme senzorickou lištu na žací stroje na sečení pícnin, jako jsou vojtěška a tráva, která odhalí přítomnost zvěře v porostu a poskytne zpětnou vazbu traktoru. Senzor dokáže traktor přímo zastavit, zvednout lištu nebo vydat akustický či optický signál pro řidiče, aby měl čas zvěř odstranit.” Poprvé chce podnik tento automatizovaný asistenční systém využít při druhé letošní senoseči, která se plánuje na nejbližší dny.
Podobnou technologii využívají i farmáři z podniku Bonagro na Brněnsku. „Náš systém detekuje i menší zvířata, například zajíce. Ročně díky tomu zachráníme desítky mláďat. Je však nutná také vůle řidiče, který musí přizpůsobit rychlost stroje, aby stihl reagovat,' vysvětlil předseda představenstva Bonagro, Roman Zvěřina.
Do loňského roku v Žabčicích hledali divokou zvěř pouze ve spolupráci s myslivci. „Máme oznamovací povinnost v rámci honitby. Jakmile plánujeme seč, musíme to oznámit v dostatečném předstihu, aby myslivci mohli pozemek zkontrolovat a vytlačit zvěř. Až poté můžeme vjet s traktorem do porostu,' objasnil Doležal. Loni tak zemědělci přišli o několik mláďat, což se letos snaží maximálně minimalizovat. Kromě senzoru proto používají i dron s termokamerou a speciálně vycvičené psy.
Agronomka Yvona Hiclová popsala proces: „Pes jde proti větru a systematicky prohledává celé území. Když narazí na zvěř, zůstane postávat a čeká na mě, aby zvíře sám nestresoval. Pokud je to například bažant, obvykle vzlétne, pes zůstane klidný, já ho přivážu a zkontroluji místo, zda tam nejsou vajíčka nebo mláďata. Podobně postupujeme i s srnčaty.”
Celková seč trvá jeden až dva týdny, provádí se minimálně dvakrát ročně, někdy i čtyřikrát. „Jsme v aridní teplé oblasti, což znamená, že v Žabčicích začínáme se sekáním zhruba o čtrnáct dní dříve než v ostatních částech republiky. Každé sečení trvá zhruba měsíc, pokud jsou dobré závlahové podmínky, sečeme čtyřikrát, někdy i pětkrát za rok.