Renesanční zámek ve Stránecké Zhoři na Žďársku prošel dlouhodobou devastací, než jej v roce 1999 převzal Řád rytířů Kristových. Díky jejich úsilí vznikla nová kaple svatého Bernarda z Clairvaux, kterou nedávno posvětil brněnský biskup Pavel Konzbul.

Zámek na hranici zániku zachraňuje řád; posvěcení kaple dává památce nový duch

Renesanční zámek ve Stránecké Zhoři na Žďársku prošel ve 20. století dlouhodobou devastací. V roce 1999 jej převzal Řád rytířů Kristových, který památce postupně vrací její tvář. V uplynulém víkendu ho navíc doplnila obnovená kaple svatého Bernarda z Clairvaux, kterou posvětil Pavel Konzbul, brněnský biskup.

Podle slov starosty Stránecké Zhoře Josefa Kadely byla obnova zámku zcela klíčová pro samotnou obec: „Obnovu zámku vnímáme velmi pozitivně. Protože, řekněme si to na rovinu, kdyby se toho Řád rytířů Kristových před nějakým čtvrtstoletím neujal, už by z památky nezbylo asi vůbec nic a chodili bychom tam maximálně pro kamení na jiné stavby.“

Areál, který čelil devastaci již během socialismu a sloužil i jako dílny či pro zemědělské účely, nyní nese znaky významné rekonstrukce. Milan Doležal, kastelán zámku, uvedl, že zámek je dnes „kompletně staticky zajištěný“ a že suterén byl uzavřen a klenby navráceny. Postupně se rehabilitují první místnosti, „kde je, řekl bych, hmotově hotovo“.

Úsilí o záchranu památky je nekomerční činností, jejímž pilířem je dobrovolnická práce. Doležal připomíná, že nadšenci působí v duchu cisterciácké myšlenky „Modli se a pracuj“ a že pokrok přichází pomalu, ale vytrvale.

Nová kaple v historickém duchu

Novostavba kaple svatého Bernarda z Clairvaux vznikla v nitru zámeckého areálu v letech 2004 až 2019. „Jedná se sice o novou stavbu, vznikla ale v duchu tradičního stavitelství. Do současného místa se nám ji povedlo zasadit architektonicky skutečně velmi šetrně,“ doplnil Milan Doležal.

Kaple se nachází uprostřed sníženého přízemí jižního křídla a její poloha částečně odpovídá historicky doložené kapli svatého Jáchyma a svaté Anny. Benedikci následovalo slavnostní konsekrace, během níž získala svatyně nejvyšší formu posvěcení.

Obřad trval zhruba dvě hodiny a součástí bylo uložení ostatků do oltáře. Mezi ostatky patří svatý Donát z Münstereifelu, který byl podle zapisu osobním strážcem Marka Aurelia. „Ostatky byly v zasklených pouzdrech pečlivě zapečetěny a po vložení do dutiny v žulové desce oltáře následně zajištěny speciálním víkem,“ popsali představitelé.

Biskup Pavel Konzbul mimo jiné poznamenal, že jejich ukládání do oltáře vyjadřuje víru ve spojení duše a těla a že „kost z nějakého svatého“ vytváří duchovní vazbu na nebe. Po slavnostním aktu byla kaple dále vybavována a čeká ji finální „šperkování“ – lavice, nové varhany a doplňky. Zatímco probíhají dokončovací práce, bohoslužby a veřejné akce v zámku pokračují.

V uplynulém období bylo do obnovy památky investováno několik desítek milionů korun. Ve financování se kromě dotací od státu, kraje a obce uplatnily také dary soukromých osob. Zámecký areál dnes slouží i jako duchovně-kulturní sídlo, kde se konají mše, veřejné akce a brigády; v plánu jsou i tábory pro děti.

Originální předměty, jimiž je kaple vybavena, pocházejí mimo jiné z darů; některé exponáty vznikly i nově, například oltářní obraz, který vytvořil akademický malíř Jan Spěváček z Brna. Jedná se o repliku slavného díla od Francisca Ribalty „Svatý Bernard v náručí Krista“, jak uvedl Doležal.