Počet obyvatel Prahy se v prvním pololetí roku 2025 snížil o 994 lidí a ke konci června dosáhl 1 396 886 osob. Úbytek byl způsoben především nepříznivým přirozeným vývojem, zatímco migrace znamenala jen mírný odliv. Jediným regionem v Česku, kde populace rostla, byl Středočeský kraj.

Praha v prvním pololetí roku 2025 zaznamenala mírný pokles počtu obyvatel. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se od konce roku 2024 snížil počet obyvatel hlavního města o 994 osob. K 30. červnu 2025 tak v Praze žilo celkem 1 396 886 lidí.

Hlavní příčinou tohoto vývoje byl přirozený úbytek obyvatel, tedy vyšší počet zemřelých než narozených. Stěhování mělo na celkový výsledek menší vliv.

Praha s nejmenším úbytkem, Středočeský kraj jako výjimka

V porovnání s ostatními kraji vykázala Praha v absolutních číslech nejnižší pokles počtu obyvatel. Jediným regionem, kde počet obyvatel v prvním pololetí roku 2025 vzrostl, byl Středočeský kraj. ČSÚ zároveň upozorňuje, že statistiku ovlivnily také administrativní odchody osob, kterým na konci března skončila platnost pobytového oprávnění a nepožádaly o jeho prodloužení.

Celkový počet obyvatel České republiky činil ke konci června 2025 celkem 10 882 341 osob. Od začátku roku se populace snížila o 27,2 tisíce lidí, a to v důsledku přirozeného úbytku (-20,3 tisíce) i záporného salda zahraniční migrace (-6,9 tisíce).

Pokles porodnosti a nárůst úmrtnosti

V Praze se v prvním pololetí roku 2025 narodilo 5 254 dětí, zatímco zemřelo 6 135 obyvatel. Počet narozených dětí se meziročně snížil o 11,7 %, počet zemřelých naopak vzrostl o 5,2 %. Přirozenou měnou tak město přišlo o 881 obyvatel, zatímco ve stejném období předchozího roku ještě evidovalo mírný přirozený přírůstek.

Podle statistik se jedná o dlouhodobější trend, kdy se v Praze od druhého pololetí roku 2021 každým dalším pololetím rodí méně dětí než v tom předchozím.

Stěhování: ztráta v rámci Česka, zisk ze zahraničí

Stěhováním Praha v prvním pololetí roku 2025 celkově ztratila 113 obyvatel. V rámci vnitrostátní migrace ubylo 711 osob, zatímco zahraniční migrace přinesla přírůstek 598 lidí.

Do hlavního města se přistěhovalo 29 090 osob, což představuje meziroční pokles o 10,5 %. Počet vystěhovalých dosáhl 29 203 osob a meziročně se snížil o 2,7 %. Mezi vystěhovalými byly také osoby s dočasnou ochranou, které si tento status v roce 2025 neprodloužily.

Proces prodlužování dočasné ochrany pro rok 2025 probíhal prostřednictvím online registrace do poloviny března. U osob, které registraci neprovedly, došlo ke skončení platnosti tohoto pobytového oprávnění na konci března.

Sňatky klesly, rozvodovost mírně vzrostla

V Praze bylo v prvním pololetí roku 2025 uzavřeno 2 512 manželství, což znamenalo meziroční pokles o 8,9 %. V přepočtu na tisíc obyvatel však hlavní město dosáhlo nejvyšší hodnoty mezi kraji. Rozvodů bylo evidováno 1 173, tedy o 2,4 % více než ve stejném období předchozího roku.

Podíl dětí narozených mimo manželství zůstává nízký

Podíl dětí narozených mimo manželství v Praze meziročně klesl na 38,0 %. Hlavní město tak zůstalo pod republikovým průměrem, který činil 47,3 %, a mělo nejnižší hodnotu mezi všemi kraji. Více než polovina narozených dětí byla prvorozených, třetina připadla na druhé pořadí a necelých devět procent na třetí a další pořadí.

Nejlidnatější a nejmenší městské části

Nejvíce obyvatel žilo ke konci června 2025 v městské části Praha 4, následované Prahou 10, Prahou 8, Prahou 6 a Prahou 5. Na opačném konci žebříčku stály menší městské části, mezi nimi Praha-Nedvězí, Praha-Královice nebo Praha-Přední Kopanina.

Kde počet obyvatel rostl a kde klesal

Během prvního pololetí roku 2025 zaznamenalo přírůstek obyvatel 28 městských částí, ve 26 částech počet obyvatel klesl a ve třech zůstal beze změny. Nejvyšší nárůst byl evidován v Praze 9, Praze 5 a Praze 12, zatímco největší úbytky se objevily v Praze 13, Praze 14 a Praze 2.