Ve čtvrtek 21. srpna si v Ostrově připomněli pohnutý okamžik našich dějin, vstup vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa v roce 1968. Součástí akce byla rovněž improvizovaná výstava fotografií u památníku Reflexe, základního kamene pomníku politických vězňů.

„V kronice se uvádí, že kolona přijela do Ostrova v jednu hodinu ráno a poslední vozy té kolony, tanky skončily v 7 hodin ráno,“ uvedl místní badatel a organizátor akce Josef Macke.

Vzpomínková akce začala v 17 hodin kultovní písní té doby Modlitbou pro Martu. Asi tři desítky účastníků vyslechly krátký souhrn osudových dní od místního badatele Josefa Mackeho. S vlastní vzpomínkou vystoupil i starosta města Pavel Čekan, tehdejší školák nastupující do druhé třídy základní školy.

„Tak jak jsem procházel městem a různě na chodnících byly nápisy - jeden si dodnes pamatuji, zůstal mi v paměti, protože se dobře rýmuje. Bratře Žižko, vstaň! Zažeň ruskou saň,“ řekl mimo jiné. 

A přidal také paralelu na současnou ruskou agresi na Ukrajině a naději na mírové řešení. Poté za zvuků další písně, která se vryla mnohým pod kůži, Krylova Bratříčka, položili zájemci květiny k pomníku a zapálili svíčky. 

Tehdejší obyvatelstvo na situaci srpnového rána 1968 nejprve reagovalo šokem a hned poté odporem.

„Všichni byli v podstatě zděšení z toho, co se děje. Ani ve vojenské posádce nevěděli, co si počít nebo co dělat. A ti dostali v půl jedné ráno informace, že nemají nijak bránit těm projíždějícím vojskům. A v jednu hodinu a 45 minut se k posádce dostavil GAZík (vůz GAZ), podplukovník Krasinskij a začala první vyjednávání se sovětskými okupanty. Vzedmula se taková vlna solidarity, odporu a v podstatě už v pět hodin ráno se sešla rada Městského národního výboru. Jednali v šest hodin ráno už vydali prohlášení, provolání,“ vzpomněl badatel. 

V kronice se neuvádí žádné výstřely ani úmrtí, nicméně škody na majetku byly značné. 

„Samozřejmě ta škoda -  je znám ten tank, který sjel u zahradnictví. Já mám fotografie třeba probořeného mostu na Mořičov, kde to zničily projíždějící tanky,“ vyjmenoval Macke. 

Nad fotografiemi někteří pamětníci živě diskutovali a vzpomínali na tehdejší dobu. 

„Většina těch fotografií, které tady jsou, jsou z Ostrova. Jenom pár fotografií je z Varů, protože se mi podařilo koupit soubor asi deseti fotografií, kdy se propadl ten tank v Karlových Varech. Tak pár snímků jsem sem taky přinesl, ale jinak je to všechno Ostrov,“ dodal badatel Josef Macke. 

Na výstavu se podařilo získat i některé fotografie od pamětníků, další část pak tvořily snímky z kroniky města. 

Odkaz na delší snímek Města Ostrova.