Ekonomická krize a nejistota evropské politiky, zejména Zelené dohody, vedly k odkladu dekarbonizace Třineckých železáren. Nová elektrická pec se zpozdí o dva roky, plánovaná až na 2030.
Ekonomická krize, nejistota na trzích a směru evropské politiky, zejména v kontextu Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), spolu s globálními problémy v hutním průmyslu, vedly k přehodnocení plánů na dekarbonizaci Třineckých železáren. Posun v harmonogramu výstavby nové elektrické pece, která měla nahradit jednu z existujících vysokých pecí, je nyní očekáván minimálně o dva roky, tedy nejdříve v roce 2030.
Dřívější plány předpokládaly dokončení projektu do konce roku 2028. Hlavní příčiny změny plánů vedení společnosti přičítá nejistotě v evropské politice, nedostatečné veřejné podpoře a nepříznivým podmínkám na ocelářském trhu. Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren, zdůraznil, že rozsáhlé investice vyžadují stabilní evropskou politiku a zlepšení situace na trhu, což dosud nebylo dosaženo.
Přesto některé projekty pokračují podle plánu. Mezi ně patří bezemisní briketovací linka, modernizace elektrárny Energetika Třinec a instalace vysokého napětí. Tyto kroky směřují k dosažení snížení emisí CO2 o 55 % ve srovnání s rokem 1990, což odpovídá požadavkům evropského balíčku Fit for 55.
Podpora dekarbonizace se ukazuje jako nedostatečná. Mluvčí Petra Macková Jurásková uvedla, že Třinecké železárny původně zamýšlely financovat část projektu z prostředků státu a evropských fondů. Změny v dotačních podmínkách a rostoucí dovoz levné oceli však situaci zkomplikovaly. Podle Mackové Juráskové se jedná o vynucenou investici bez ekonomické přidané hodnoty, což firmu přijde na desítky miliard korun.
Globální nadprodukce kapacit v ocelářství tento problém jen zhoršuje. OECD nedávno upozornila, že globální nadbytečná kapacita oceli má do roku 2027 vzrůst na 721 milionů tun, což převyšuje produkční kapacitu EU více než pětinásobně.
Třinecké železárny již dříve oznámily projekt elektrické obloukové pece, jejíž náklady byly odhadovány na jednu miliardu eur. Došlo by k zásadní změně technologie výroby oceli, kdy by výroba železa z kovového šrotu pomocí elektřiny nahradila stávající vysoké pece. Projekt zahrnoval také výstavbu nové trafostanice a napojení na přenosovou soustavu.
Navzdory zpožděním předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář uvedl, že firma stále usiluje o dekarbonizaci výroby oceli a přidružených činností. Časový rámec a jednotlivé kroky však budou muset být přizpůsobeny měnícím se externím podmínkám.
