V českých národních parcích hrozí snížení ochrany přírody kvůli návrhům poslanců ODS. Ty by přesunuly rozhodování o stavbách na obce a kraje, ohrožují bezzásahové zóny a rozvoj ochrany území. Kritici varují před ztrátou mezinárodní reputace a proměnou parků v turistické destinace.

V posledních letech se zdálo, že české národní parky získaly obecné uznání a snahy omezit jejich hlavní poslání - ochranu přírody - ustoupily do pozadí. Nicméně aktuální jednání o novele zákona o ochraně přírody znovu zpochybňují podstatu těchto chráněných území. Pozměňovací návrhy, které by mohly významně zredukovat roli národních parků, přináší zejména poslanci ODS Petr Bendl a Jan Bureš.

Organizace zaměřené na ochranu přírody a vedení čtyř českých národních parků varují před možným dopadem těchto návrhů. Podle jejich vyjádření by mohla ochrana cenných území výrazně utrpět, pokud by návrhy byly schváleny. Zvláště alarmující je snaha přenést rozhodovací pravomoci o výstavbě v národních parcích z jejich správ na obce a kraje, čímž by se usnadnila realizace stavebních projektů, jako jsou hotely či sjezdovky.

Kritika také směřuje k návrhům směřujícím k možnému kácení v přírodní zóně, čímž by se rozvoj obcí stal ústředním cílem národních parků, na úkor jejich přírodní povahy. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA vyjádřil obavy, že schválení těchto návrhů by mohlo znamenat „masakr“ národních parků a dalších chráněných oblastí.

Ředitel Národního parku Šumava (NPŠ), Pavel Hubený, upozornil, že přijetí změn by mohlo ohrozit snahy zařadit tento park mezi celosvětově uznávané, jako je Yellowstone nebo Serengeti. Aktuálně je z národního parku bezzásahovou zónou 45 % území, s cílem dosáhnout 75 % do roku 2060. Návrhy však mohou tento vývoj zásadně zkomplikovat a ovlivnit i další rozvoj v oblastech ochrany přírody.

Opačný názor prezentují zástupci 19 obcí, kteří se obávají, že současné směřování politiky národních parků upřednostňuje ochranu přírody nad rozvojem místních komunit. Kritizují, že některé oblasti parku nejsou revitalizovány tak, jak bylo původně deklarováno. V této kritice se odkazují na pomalý rozpad a obnovu lesa po kůrovcové kalamitě.

Přes tyto názory, NPŠ zdůrazňuje, že přirozená obnova lesa a ochrana přírody přináší pozitivní výsledky, včetně návratu ohrožených druhů živočichů. Jan Dvořák, mluvčí správy parku, dodává, že zachování přírodní divočiny má příznivý vliv nejen na biodiverzitu, ale také na například ledovcová jezera.

Přijetí pozměňovacích návrhů by podle kritiků mohlo změnit charakter NP Šumava a dalších parků tak, že by se staly spíše turistickými destinacemi než oblastmi ochrany přírody. Takové změny by podle vyjádření správců parku mohly Česko v ochraně přírody diskreditovat na mezinárodní úrovni.