V Plzni se uskutečnila náročná operace, při níž obří jeřáb umístil 184 tunovou konstrukci Faltusova mostu na Karlovarskou výpadovku. Historická památka, známá jako kdysi největší svařovaný most na světě, bude nyní sloužit pěším a cyklistům.

V Plzni proběhla náročná technická operace: obří jeřáb dnes v noci položil Faltusův most – 184 tun vážící konstrukci – na opěry Karlovarské výpadovky. Kulturní památka, která byla dříve považována za kdysi největší svařovaný most na světě, se tak připravuje na novou funkci: bude sloužit pěším a cyklistům a umožní bezpečné překonání rušné silnice v cestě k místům jako Krkavec, Radčice a Malesice.

„Takzvaný Faltusův most nese jméno profesora Františka Faltuse, který po studiu techniky ve Vídni a práci v tamní mostárně Waagner-Biro nastoupil v březnu 1926 v Plzni do Škodových závodů. Stal se průkopníkem nové technologie svařování mostních konstrukcí,“ připomíná historický význam stavby samotný text rekonstrukce.

Podle informací z města se na akci podílely specializované týmy. Přípravy trvaly několik dní a samotná konstrukce sedmisetpadesátitunového nekolového jeřábu byla na místo dopravována nákladními auty. Menší jeřáb napomáhal sestavení velkého strojního zařízení, které konstrukci naopak muselo uneset a přesunout. 184 tun vážící konstrukce Faltusova mostu byla pro manipulaci a přesun jeřábem zavěšena podle návrhu statika a projektanta pomocí lan na čtyři masivní úchyty. Železobetonová mostovka bude postupně realizována až po usazení konstrukce na opěry a na stávající podélníky a příčníky ocelové konstrukce byly již navařeny spřahující trny pro budoucí železobetonovou mostovku, –“ uvedl mostní specialista Václav Šašek ze Správy veřejného statku města Plzně, který naš stavbu spravuje.

Po samotném zavěšení a položení následovala kontrola, opravy a provedení tří vrstev nátěru. Poslední vrstva má pastelově antracitovou barvu, která má připomínat původní historický vzhled. Na místě se počítá s instalací historizujících svítidel a cedulí, které popíší princip a význam stavby. „

Umístnění bude sice mimo katastr města, nicméně bude sloužit obyvatelům i návštěvníkům města. Opodstatnění tam je,Aleš Tolar

Nápad se ale setkal i s odpůrci. Oponovalo se proti přesunu mostu a argumentovalo se, že by bylo levnější postavit úplně nové přemostění. Někteří kritizovali umístění mimo katastr města, i když Tolar uváděl, že „umístnění bude sice mimo katastr města, nicméně bude sloužit obyvatelům i návštěvníkům města. Opodstatnění tam je.“

V těsné blízkosti proběhlo letos slavnostní otevření Svatojakubské lávky za více než 30 milionů korun, financované dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Lávka stojí přes silnici I/20 a propojuje Plzeň s oblastí Chotíkov. Otevření doprovázela i diskuse o tom, zda by podobné projekty neměly být realizovány jinak. Po dokončení Faltusova mostu se očekává plná funkční role lávky jako součást cykloturistické trasy.

Historie Faltusova mostu sahá do roku 1931, kdy jej Škodovy závody vyrobily. Původně sloužil k překonání železniční trati na Domažlice, která prochází areálem závodu. Podle Národního památkového ústavu šlo o první použití ocelové konstrukce plně svařované elektrickým obloukem u silničního mostu na území tehdejšího Československa a v té době byl i největším mostem svého druhu na světě. Na původním místě sloužil až do roku 2019, poté jej město Plzeň odkoupilo za cenu šrotu, tedy přibližně 3,5 milionu korun.