Nová výstava v Západočeské galerii v Plzni představuje kresby Huga Boettingera z jeho cest do Evropy v letech 1903-1906. Boettinger, plzeňský rodák s citem pro detail, zaznamenával rušný život ve velkoměstech i letoviscích. Výstava odhaluje jeho fascinaci každodenními okamžiky a vliv na pozdější tvorbu.

Boettinger se už během studií projevil jako mimořádný kreslíř s citem pro pohyb, výraz i drobné detaily každodennosti, což ztvárnil ve skicách z let 1903 až 1906.

Coby plzeňský rodák je Hugo Boettinger zastoupen ve sbírce Západočeské galerie v Plzni velmi dobře. Od roku 1957 je zde uložena jeho rozsáhlá kresebná pozůstalost, která čítá kolem čtyř tisíc inventárních čísel, uvedla kurátorka výstavy Ivana Skálová ze Západočeské galerie v Plzni.

Součástí unikátní sbírky je také soubor skic z umělcových několikaměsíčních studijních cest do Francie, Belgie, Holandska, Anglie a Itálie, které podnikl po ukončení pražské Akademie umění. Cestoval společně se svými přáteli, k nimž patřili grafikové Tavík František Šimon a Viktor Stretti, a také sochař Bohumil Kafka. Živá centra tehdejšího uměleckého života, Paříž a Londýn, navštívil vícekrát, kde se seznamoval s uměním, muzei, galeriemi a ateliéry soudobých umělců.

Právě otevřená výstava prezentuje užší výběr z Boettingerova díla v podobě drobných kreseb z kapesních náčrtíků, zachycující rušný velkoměstský život, nejrůznější postřehy z kaváren, koncertních sálů, divadel a parků, ale i letovisek na pobřeží Lamanšského průlivu.

„Coby plzeňský rodák je Hugo Boettinger zastoupen ve sbírce Západočeské galerie v Plzni velmi dobře. Od roku 1957 je zde uložena jeho rozsáhlá kresebná pozůstalost, která čítá kolem čtyř tisíc inventárních čísel,“ kurátorka výstavy Ivana Skálová

Výstava tak nabízí pohled do světa Hugo Boettingera z Plzně nejen jako kreslíře, ale i jako člověka, který pomocí tužky a pastelů mapoval skutečnost kolem sebe. Kresby doplňují vzpomínky na cestování s tehdejšími spolupracovníky a ukazují, jak se z krátkých náčrtků stávaly obrazy malované olejem, a jak fotoaparát doplňoval jeho podobu vnímání světa.