PLZEŇSKO

Neodhalené tajemství kazašských Gulagů - archeologové ZČU odkrývají historii utrpení

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni zkoumají bývalé Gulagy v Kazachstánu. Prvotní průzkum ukázal pozůstatky táborů ze 30. až 50. let 20. století včetně neobjeveného hřbitova. Výzkum odhaluje detaily o životních podmínkách vězňů.


Archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) ve spolupráci s Gulag.cz zahájili výzkum bývalých táborů Gulagu na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků nápravně-pracovních táborů ze 30. až 50. let 20. století. Východiskem pro mapování byly dřívější expedice, ale i historické špionážní satelitní snímky americké armády.

Historie táborů a současný průzkum

Tři body na mapě, kde v minulém století v okolí Karagandy a Žezkazganu ležely pracovní tábory pro politické vězně, byly určeny díky spolupráci s Gulag.cz a předchozím průzkumům. Při prvních terénních pracích s použitím dronů se objevily dvě nové lokality na okrajích sídel, další a zcela dochovaný tábor s hospodářskou zónou ve stepi. „Na místě jsou pozůstatky vězeňských baráků a dalších staveb, oplocení z ostnatého drátu a velké množství vyhozených nebo ztracených předmětů dokumentujících každodenní život ve zvláštním táboře pro politické vězně,” popsal Pavel Vařeka z ZČU.

Zadržováni tu byli lidé z více než 40 národů; mezi nimi dominovali Litevci, Lotyši, Ukrajinci a také Čechoslováci, kteří v okolí Žezkazganu těžili měď, mangan a uhlí. V centru výzkumu stojí tábor Stěplag – zkrácený název pro stepiční komplex zvláštních táborů pro politické vězně se zpřísněným režimem. Do popředí vyšel i známý incident Kengirské povstání z roku 1954, které sovětské tanky potlačily. Archeologický výzkum by měl podle Štěpána Černouška z Gulag.cz kombinovat nedestruktivní metody s odkryvem a byl dosud realizován jen výjimečně.

Hřbitovy a možné české stopy

Nedaleko táborů se podařilo zmapovat i zapomenutý hřbitov obětí, kde jednotlivé hroby označují dřevěné kůly a roztříštěné kříže. „Je to unikátní a velmi působivý nález, který ukazuje, o jak tragickou kapitolu dějin se jedná a kolik toho zůstává neznámého a nedořešeného. Nevíme, kdo je v těchto hrobech pohřbený, ani jaké byl národnosti, ale vzhledem k pestrému složení vězňů Stěplagu nemůžeme vyloučit ani českou stopu,”

Je to unikátní a velmi působivý nález, který ukazuje, o jak tragickou kapitolu dějin se jedná a kolik toho zůstává neznámého a nedořešeného. Nevíme, kdo je v těchto hrobech pohřbený, ani jaké byl národnosti, ale vzhledem k pestrému složení vězňů Stěplagu nemůžeme vyloučit ani českou stopu.” Štěpán Černoušek

Budoucí výzkum a kontext

Plánovaný archeologický výzkum záměrně kombinuje terénní práci s dokumentací archivních materiálů a porovnání s obdobnými nalezišti v Krušnohoří a v Jáchymově. Odlíšené podmínky dochování táborů v kazašských stepích a v lesnatém Krušnohoří poskytují mimořádné možnosti srovnávacího výzkumu stavebních konstrukcí a životních podmínek. Nálezové artefakty a struktury by měly umožnit i lepší interpretaci osudů vězňů a identifikaci konkrétních národnostních či národnostních kontextů. Výzkum je součástí dlouhodobého projektu Zdivočelá země: archeologický a transdisciplinární výzkum resilienčních strategií ve 20. století.

Odkazy na detaily a články z Gulag.cz jsou dostupné prostřednictvím jejich webu, který spolupracuje s vědeckým týmem z ZČU. První historické artefakty už archeologové identifikovali na povrchu – fragmenty nádob a lahví, hliníkový hrnek, části oblečení a obuvi vězňů, a také vystřelená nábojnice u pozůstatků strážní věže, která dokládá použití palby jako součásti výstrahy či potlačování pokusů o útěk.

Archeologický průzkum v Kazachstánu je tak součástí širšího mezinárodního rámce, který má ukázat rozdíly a shody v provozu gulagů napříč 20. stoletím. Podle očekávání by další výzkum měl odhalit více detailů o konkrétních osudech vězňů a poskytnout důležité poznatky pro historiky i regionální paměť.


Zdroj: REGIONPLZEN.CZ