Německý průmysl dlouhodobě klesá, letos se pohybuje na 91-93 % úrovně roku 2021, což odpovídá hodnotám z roku 2006. Klíčovými faktory jsou emisní povolenky EU a energetická politika. Tento pokles má dopad i na českou ekonomiku, kde roste nezaměstnanost.

Německý průmysl čelí dlouhodobému útlumu, který podle dostupných dat sahá více než dvacet let zpátky. Letosní úroveň průmyslové výroby se pohybuje na zhruba 91 až 93 procent úrovně roku 2021 a v reálném vyjádření odpovídá hodnotám z roku 2006. S výjimkou období globální finanční krize a krátce doby pandemie covidu je to nejníže položená úroveň za téměř dva desetiletí. Vyhlídky ilustruje i graf Bloombergu, podle kterého bylo maximum koncem roku 2017, kdy německý průmysl překročil úroveň z roku 2021 o zhruba 9 procent.

Emisní povolenky EU a energetická evoluce – klíčové faktory poklesu

Podstatnou roli v dlouhodobém poklesu hrají emisní povolenky EU. Důvodem je synchronizace úpadku německého průmyslu s rostoucími a velmi vysokými cenami těchto povolenek. Cena povolenek byla naposledy trvale pod deseti euro za povolenku v roce 2017, kdy průmysl v Německu dosáhl historického vrcholu. Od konce roku 2017 cena povolenek narůstala a zároveň výkon průmyslu postupně slábnul. Podle dostupných údajů do dnešních dní cena emisi povolenek vzrostla o zhruba 916 procent, což odpovídá průměrnému ročnímu nárůstu kolem 35 procent.

Další zásadní faktor souvisí s energetickou politikou – Berlín se rozhodl postupně uzavřít jaderné elektrárny a zároveň došlo k odpojení od dodávek levné ruské energie. Zatímco plynové a ruské zdroje měly průmysl po dlouhá léta podporovat, současná situace vyžaduje náhrady obnovitelnými zdroji, které zatím nemohou v plné míře zvládnout nároky velkých průmyslových podniků. Tyto kroky vedou k dalším tlakům na náklady a konkurenceschopnost německého průmyslu.

Dopady na Českou republiku a regionální pracovní trh

Podobný trend stagnace až postupného poklesu zaznamenává i Česko. Hlavním vysvětlením je chřadnutí německého průmyslu, které působí i na českou ekonomiku. V zemi se postupně zvyšuje míra nezaměstnanosti, která je podle dostupných údajů nejvyšší za 8,5 roku. Od roku 2019 došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných o zhruba 140 000 lidí. Ve větší míře jsou to lidé, kteří přišli o práci v důsledku poklesu průmyslové aktivity, tedy i jako důsledek tlaku zelené ideologie.

Ekonomičtí analytici upozorňují, že klíčové bude, zda se podaří stabilizovat cenu energií a nabídnout dostatečné investice do průmyslové výbavy a modernizace. Bez těchto kroků hrozí, že regionální zaměstnanost zůstane pod tlakem i nadále a ekonomický dopad zůstane dlouhodobějšího rázu.