Revitalizace potoků v Moravskoslezském kraji přináší návrat k přirozené podobě koryt, zpomaluje odtok vody, zvyšuje biodiverzitu a zlepšuje ekologický stav krajiny. Projekty jako Rychtářský potok či Frýdlantská Ondřejnice ukazují, jak mohou úpravy přispět k ochraně životního prostředí a udržitelnému hospodaření s vodou.

Přírodní návrat koryt potoků

Narovnaná koryta potoků se postupně obnovují do původní přirozené podoby. V Moravskoslezském kraji je takových projektů zatím méně, často kvůli nesouhlasu vlastníků pozemků. Přínosy revitalizace jsou však zřejmé: zpomalují odtok vody, podporují biodiverzitu a pomáhají udržet vlhkost v okolní krajině.

Úspěšné projekty a ocenění

Mezi nejúspěšnější projekty patří revitalizace Rychtářského potoka u Budišova nad Budišovkou, která se letos dostala do finále ceny Adapterra Awards, a navrácení koryta Frýdlantské Ondřejnice do původních meandrů. Projekt Rychtářského potoka realizovalo Povodí Odry.

Podle organizátorů Adapterra Awards se z napřímeného a zahloubeného koryta potoka stal opět živý vodní tok s meandrující trasou, tůněmi a rozvolněnou nivou, která umožňuje lepší zadržování vody a podporuje přirozené procesy v krajině.

Další projekty Povodí Odry

Povodí Odry má v posledních deseti letech za sebou více než desítku podobných projektů, na dalších se pracuje. Patří mezi ně revitalizace Osoblahy, Pavlovického potoka, Sedlnice, Olešné a některých úseků řek Odra a Opava. Tyto akce vycházejí z Plánu dílčího povodí Horní Odry, který se připravuje v pětiletých cyklech a zahrnuje opatření ke zlepšení morfologie koryt a ekologického stavu vodních toků.

Podpora přírody i místní krajiny

Revitalizace se realizují i pod záštitou Lesů ČR, například na Frýdlantské Ondřejnici nebo říčce Čermné ve Vítkově. Odstranění betonových panelů a úpravy dna potoků umožnily lepší migraci vodních obratlovců a bezobratlých, zlepšily životní podmínky pro ryby a další živočichy a zpomalily odtok vody z krajiny.

Další projekty zahrnují Raduňku u Opavy, kde vznikla soustava tůní a mokřadů, a Kobylí potok u Bruntálu, kde bylo betonové koryto nahrazeno přírodním tokem. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové revitalizace zvyšují hladinu podzemní vody, podporují vegetaci a odolnost krajiny vůči suchu a zmírňují erozní procesy.

Význam revitalizací pro krajinu

Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR připomněl, že stav toků v lesích je obvykle lepší než v zemědělské krajině, kde bývají potoky narovnané a odvodněné. Revitalizace zpomalují odtok vody, umožňují její zadržení v krajině a podporují přírodní procesy. Mezi benefity patří i lepší rozliv vody během povodní a vyšší biodiverzita – více druhů rostlin a živočichů v dané lokalitě.

Revitalizace vodních toků tak představuje nejen estetickou změnu krajiny, ale i praktický nástroj pro lepší hospodaření s vodou a zachování přírodních procesů v regionu.