V Česku se zvyšuje spotřeba mléčných výrobků, každý obyvatel loni průměrně zkonzumoval 261 kilogramů. Nejvíce narostla poptávka po sýrech, smetaně a másle. Výkupní ceny mléka rostou, což je dobré pro zemědělce, avšak zpracovatelé čelí finančním potížím.

Rostoucí spotřeba mléčných výrobků v Česku

V Česku se druhým rokem po sobě zvyšuje spotřeba mléčných výrobků. Podle posledních údajů každý Čech za loňský rok zkonzumoval v průměru 261 kilogramů mléčných výrobků, což představuje nárůst o šest kilogramů oproti předchozímu roku. Mléčné výrobky jako smetana, máslo a především sýry, zaznamenaly zvláště výrazný nárůst, přičemž u sýrů došlo k meziročnímu zvýšení spotřeby o 7,5 procenta. Tento růst je třikrát rychlejší než v jiných částech Evropy.

Rostoucí poptávka po mléčných výrobcích se odráží i v pomalém, ale stabilním růstu výkupní ceny mléka. Aktuálně mlékárny odebírají mléko za průměrnou cenu 14 korun za litr, což odpovídá průměru Evropské unie. Tato informace je pozitivní zejména pro zemědělce.

Další problémy pro zpracovatele

Pro zpracovatele mléka a výrobce mléčných produktů však situace není tak příznivá. Podle Jiřího Kopáčka, předsedy Českomoravského svazu mlékárenského, se obchody brání výraznějšímu zdražování, což mlékárny dostává do finančních potíží. „Zpracovatelé mnohdy nemají na nezbytné investice a proto je omezují,“ prohlásil Kopáček.

Prezidentka Potravinářské komory, Dana Večeřová, uvedla, že vstupy do výroby mléčných výrobků se rovněž zdražují. Podle jejích slov je očekávání, že se ceny potravin a mléčných výrobků vrátí na úroveň před rokem 2022, nerealistické.

Náklady a příjmy: pohled spotřebitele

Agrární analytik Petr Havel naopak tvrdí, že ceny mléčných výrobků v obchodech jsou pro spotřebitele nízké, což podporuje jejich rostoucí spotřebu. „Mlékárenské výrobky jsou dnes v přepočtu na průměrnou mzdu mnohem levnější, než byly v roce 1990,“ konstatoval Havel.

Někteří spotřebitelé však mají jiný názor. Například pětačtyřicetiletá Miroslava z Havlíčkova Brodu vnímá mléčné výrobky jako stále dražší a omezuje jejich nákup. „Vůbec se mi nezdá, že bych na mléčné výrobky měla peněz dost. Naopak, zdají se mi drahé,“ uvedla Miroslava.

Administrativní zátěž a regionální souvislosti

V rámci konference se hovořilo také o narůstající administrativní zátěži spojené s opatřeními Evropské unie. Dana Večeřová kritizovala nařízení o sledovatelnosti komodit, které komplikuje provoz zejména pro mlékárny na Vysočině. Jak uvedl krajský radní Pavel Řehoř, právě Vysočina je významná v produkci zemědělských komodit včetně mléka.

Kraj Vysočina se snaží producentům i zpracovatelům pomoci, například investicemi do Zemědělské akademie a školního statku v Humpolci, což by mělo podpořit zemědělskou produkci a zkrátit dodavatelské řetězce.

Konference odborníků se konala před Mlékárenským dnem v Přibyslavi, který je unikátní prodejní výstavou mléčných výrobků. Návštěvníci měli možnost ochutnat a zakoupit produkty 21 mlékáren a farem.