Josef Psutka, významný český kybernetik, varuje studenty před přílišným spoléháním na umělou inteligenci. V rozhovoru reflektuje vývoj české kybernetiky a zdůrazňuje důležitost praktického poznání a kritického myšlení.

Podle Josefa Psutky, kybernetika a významného vědce oceněného Medailí Josefa Hlávky, by studenti neměli spoléhat jen na umělou inteligenci. Takový přístup by mohl vést ke ztrátě kritického myšlení, varuje v rozhovoru, který reflektuje jak historii domácí kybernetiky, tak současné technologické výzvy. Přehled ukazuje, jak se český výzkum vyvíjel od ručně psaných programů po komplexní multimediální titulkování a jaké lekce z něj plynou pro dnešní mládež. Článek vychází z materiálů publikovaných na webu Univerzity a Vědecko-výzkumného záběru Univerzity západočeské.

Historie české kybernetiky: od děrných pásků k mezinárodní spolupráci

V 70. letech vstoupil Psutka poprvé do laboratoře s výpočetní technikou a střet s tehdejším zařízením byl jiný než dnes. „Tehdy jsme psali programy rukou, děrovali na pásku a čekali týden, než se nám vrátí výpočet. A běda, aby tam byla chyba. Opravit ji pak trvalo další týden,“ popsal tehdejší situaci na katedře kybernetiky. Zrození myšlenky umělé inteligence tehdy nebylo otázkou okamžitého výsledku, ale postupného vývoje od perforovaného papíru.

Klíčovým milníkem jeho kariéry byl projekt Malach, který otevřel vstup do mezinárodní spolupráce a umožnil zpřístupnění tisíců hodin výpovědí přeživších holokaustu. Spolupráce napříč zeměmi posunula český tým mezi respektované hráče světové vědy a ukázala, jak lokální práce může mít globální dopad.

Další významný okamžik přišel při spolupráci s Českou televizí, která poprvé čelila nutnosti titulkovat živé vysílání. Plzeňský tým byl osloven, aby vyzkoušel titulkování, které tehdy zahrnovalo kombinaci rozpoznávání řeči a takzvané stínové řečníky. Výsledek byl modelový: čeština získala unikátní systém, jenž měl původně fungovat na domácí bázi. „Řekli jsme, fajn, uděláme pokus. Ve světě to zvládá BBC, tak proč ne my?“ uvedli.

Řekli jsme, fajn, uděláme pokus. Ve světě to zvládá BBC, tak proč ne my?Josef Psutka

Tento postup se díky technickému triku osvědčil: lidé titulkují z domova a dodnes to zůstává světovou raritou, jak Psutka zdůrazňuje. Přes to vše zůstal důraz na mezinárodní spolupráci a neustálé hledání nových technických řešení, která usnadní komunikaci ve veřejném prostoru.

Současnost a poselství pro mladé vědce

V kontextu dnešního výzkumu Psutka připomíná, že je důležité, aby si studenti vyzkoušeli to, co je skutečně zajímá, a ne jen to, co by se sám chtěl učitel nebo mentoř. Nadšení a odvaha mladých vědců často formují budoucnost oboru více než pečlivě sepsaný plán.

Rozhovor s profesorem Josefem Psutkou je součástí podcastu UniverZ, který mapuje dějiny české kybernetiky, připomíná slavné projekty a okamžiky, které mu kariéru proměnily. Článek vyšel s ohledem na jeho celoživotní přínos vědě a potvrzení jeho role jako průkopníka v oboru.

V polovině listopadu 2025 mu za tuto práci byla udělena Medailie Josefa Hlávky – ocenění za celoživotní přínos vědě. Podrobnosti lze nalézt v materiálech o jeho projektu a rozhovorech, které zachycují jeho kariéru a vliv na českou kybernetiku.