V Západočeské galerii v Plzni se po šedesáti letech objevují díla Josefa Šímy. Výstava "Mezisvěty" propojuje malířství s poezií a ukazuje, jak Šíma reagoval na mezinárodní vlivy. Nabízí i ilustrace, dopisy a díla dalších umělců.

Ve výstavních prostorách Západočeské galerie v Plzni, konkrétně v Masných krámech, se po více než šedesáti letech představují díla Josefa Šímy. Krátce před šedesátiletou periodou, která dělí historické okamžiky od současnosti, se někdejší český mistr mezinárodní moderny vrací do plzeňského kontextu a připomíná své specifické spojení malířství s poezií.

Jádro výstavy Mezisvěty sleduje období dvacátých a třicátých let a záměrně ukazuje, jak Šíma reagoval na mezinárodní vlivy z Paříže, dadaistické impulsy a zároveň na poezii, kterou neopomínal integrovat do vizuálního jazyka. Kurátorka výstavy Alena Pomajzlová poukazuje na to, že Šímova tvorba překračuje hranice mezi tradičním malířstvím a experimentem – a to jak v obsahu, tak ve formě.

Expozice přináší kromě hlavních obrazů a kreseb i širokou škálu ilustrací, mezi nimiž nechybí vizuální doprovod knihy Ztracený ráj Pierra Jeana Jouva. Návštěvníci uvidí i méně známé materiály, jako jsou dopisy, katalogy či fotografie, a výběrově se zde představí i díla od dalších výrazných osobností české i zahraniční moderny, například Jindřich Štyrský, Jan Zrzavý, František Kupka, Max Ernst či Giorgio de Chirico.

Mezisvěty odkazují na Šímovy tvůrčí střety a propojení různých světů – od českého prostředí po francouzský, od malířství k poezii a zpět k formálním experimentům. Výstava pomocí jazykovědných teoriíRomana Jakobsona rozvíjí teoretický rámec a nabízí nové východisko pro interpretaci Šímovy výtvarné básnickosti, kterou lze chápat i jako druh vizuální poezie.

Jedním z pilířů výstavy jsou i skici vitráží ze šedesátých let, původně určené pro Vřídelní kolonádu v Karlových Varech. Tyto návrhy nyní doplňují možnosti tvorby pro kostel sv. Jakuba v Remeši, které byly realizovány odlišně než v Karlových Varech. Tím se dílo Josefa Šímy vrací na místa, která kdysi sehrála významnou roli v jeho kariéře, a plzeňská galerie navazuje na svou dlouhou tradici uvádění jeho děl.

Ředitel Západočeské galerie v PlzniRoman Musil připomíná, že šlo o významnou etapu, která ovlivnila tehdejší akvizice galerie a posunula Šímovu tvorbu do nového kontextu. Projekt z roku 1964–1965, tehdy připravený kurátorkou Annou Masarykovou, přinesl první zásadní deklaraci Šímova místa v české meziválečné moderně a vyústil ve spolupráci, která výrazně formovala sbírky galerie. Díky této historické souvislosti se výstavu rozhodli kurátoři oživit a připomenout její význam pro dnešní publikum.

Výstava Mezisvěty je v prostorách Masných krámů k vidění do 1. března 2026. Její kurátorská koncepce klade důraz na dualitu mezi vizuální poetikou Šímy a teoretickým rámcem, jenž nabízí jazykovědné pohledy na to, jak obrazy komunikují s divákem – a jak se ve spolupráci s poezií rodí plně souznící výtvarný jazyk.

Bez zábran slučoval avantgardu s tradicí, formální výtvarné experimenty s literárními odkazy či filozofickými myšlenkami, konkrétní vidění věcí s univerzálními otázkami, vážné umění s banalitou a humorem,Alena Pomajzlová