Stárnutí populace představuje pro Jihomoravský kraj zásadní výzvu. Do roku 2040 se má počet lidí nad 85 let téměř zdvojnásobit, což bude znamenat zvýšený tlak na zdravotnický systém, lůžková zařízení i personální zajištění. Kraj reaguje projekty, jako je Sanatorium Pálava, a zvažuje nové způsoby organizace nemocnic.

Stárnoucí populace přináší tlak na zdravotnický systém

Podle aktuálních odhadů bude počet seniorů na jihu Moravy v příštích letech výrazně růst. Zatímco ke konci loňského roku zde žilo přes 25 tisíc lidí starších 85 let, do roku 2040 by jejich počet mohl překročit 54 tisíc. Tento demografický vývoj zásadně ovlivní potřeby zdravotnictví i sociálních služeb, zejména v oblasti péče a rehabilitace.

Na problém upozorňují i odborníci z oblasti zdravotnictví. Uvádějí, že za posledních patnáct let se počet seniorů ošetřených záchrannou službou zvýšil téměř o osmdesát procent. Rostoucí počet starších pacientů se promítá do potřeby širší sítě následné péče a specializovaných zařízení. Podle záchranářů se dá očekávat, že tento trend bude i nadále sílit, protože lidé se dožívají vyššího věku, avšak často s chronickými onemocněními.

Nerovnováha mezi akutní a následnou péčí

Jižní Morava dlouhodobě čelí nerovnováze mezi akutní a následnou lůžkovou péčí. Na tisíc obyvatel připadá v průměru pět akutních lůžek, zatímco následná péče disponuje pouze 2,2 lůžka. Významnou část těchto kapacit v Brně tvoří psychiatrická oddělení, což zvyšuje tlak na ostatní zdravotnická zařízení.

Jedním z klíčových projektů, který má tuto situaci zlepšit, je vznikající Sanatorium Pálava v Pasohlávkách. Zařízení nabídne 160 lůžek pro rehabilitační péči. 

Sanatorium Pálava je strategickým projektem Jihomoravského kraje, který rozšiřuje síť zdravotní péče v regionu o specializované rehabilitační zařízení, které v tuto chvíli v širokém regionu chybí a je určené především pro:

• pacienty po traumatech pohybového ústrojí, páteře a mozku,

• po operacích v oborech neurochirurgie, ortopedie a traumatologie,

• osoby s neurologickými onemocněními nebo onemocněními pohybové a oběhové soustavy.

Potřeba koordinace a stabilního personálu

Opozice i odborníci upozorňují, že úspěšné zvládnutí demografických změn bude vyžadovat lepší koordinaci mezi jednotlivými složkami zdravotnictví. Poukazují na nutnost rozvoje ambulantních služeb, zajištění dostupnosti praktických lékařů i zubní péče a zároveň vyvážení poměru mezi akutními a následnými lůžky. Podle odborných doporučení by měl kraj více propojit zdravotní a sociální segment, aby byla péče efektivnější a dostupnější.

Jihomoravské hejtmanství zároveň pokračuje v restrukturalizaci krajských nemocnic. Zřízením organizace Jihomoravská zdravotní vznikl servisní subjekt, který má zefektivnit hospodaření a sdílení služeb mezi jednotlivými zařízeními. Do konce roku se očekává rozhodnutí o dalším postupu v řízení nemocnic, které má zajistit dlouhodobou stabilitu celého systému.

Budoucnost zdravotnictví: digitalizace a nábor nových pracovníků

Odborníci se shodují, že kromě investic do infrastruktury je nutné věnovat pozornost i personálnímu zajištění. Nedostatek zdravotních sester a dalších nelékařských pracovníků představuje riziko pro plynulý chod zdravotnických zařízení. Součástí plánů kraje je proto digitalizace procesů, modernizace metod a cílená podpora náboru nových pracovníků včetně stipendií pro studenty zdravotnických škol.

Stárnutí populace na jižní Moravě tak není jen statistickým trendem, ale realitou, která postupně mění podobu zdravotnického systému. Včasné kroky a strategické plánování mohou zajistit, aby region zvládl tuto demografickou výzvu s dostatečnou připraveností a kvalitou poskytované péče.