Národní památkový ústav (NPÚ) žádá UNESCO o zvýšenou ochranu hradu a zámku v Českém Krumlově kvůli ničení památek ve světě. Nominace byla podána v únoru, rozhodnutí se očekává v prosinci. Tato ochrana podle Haagské úmluvy vyžaduje splnění několika podmínek. Český Krumlov je na seznamu UNESCO již od roku 1992.
Ničení památek v ozbrojených konfliktech vedlo Národní památkový ústav (NPÚ) k důležitému preventivnímu kroku ve vztahu k Českému Krumlovu. Ústav žádá UNESCO o zápis zdejšího hradu a zámku mezi kulturní statky se zvýšenou ochranou. Nominace byla podána v únoru a rozhodnutí se očekává v prosinci, jak potvrdila Petra Kroupová z oddělení památek s mezinárodním statusem NPÚ.
Pokud příslušný výbor UNESCO nominaci schválí, bude se jednat o druhou historickou památku v České republice s tímto statusem. První takovou památkou je od roku 2018 brněnská vila Tugendhat. Podle Kroupové je vyšší stupeň ochrany založen na Haagské úmluvě z roku 1954, která požaduje zajištění kulturních statků v době míru a jejich ochranu během konfliktů podle mezinárodního humanitárního práva.
Získání zvýšené ochrany závisí na splnění tří podmínek: jedná se o kulturní statek v příkladném stavu lidského dědictví, je chráněn na státní úrovni a je vyloučeno jeho vojenské využití. Podmínky jsou ověřovány pomocí podrobné dokumentace, která zahrnuje mapy, krizové plány a potvrzení o vnitrostátní ochraně.
Českokrumlovský hrad a zámek, stejně jako historické město, patří na seznam světového dědictví UNESCO od roku 1992. Od roku 1989 je hrad a zámek také národní kulturní památkou. Na základě mezinárodního humanitárního práva byla připravována cvičení, která simulovala různé krizové situace, včetně výbuchu nástražného systému.
Rozsáhlá dokumentace potřebná pro zvýšenou ochranu byla odeslána do Paříže v únoru. Rozsah nominace posuzovala Národní skupina pro implementaci mezinárodního humanitárního práva. V minulosti nebyly žádosti o vyšší stupeň mezinárodní ochrany českých památek úspěšné, avšak NPÚ získal cenné zkušenosti při zápisu vily Tugendhat na Seznam zvýšené ochrany v roce 2018.
Impulsem pro tuto iniciativu jsou události související s ničením kulturních památek během ozbrojených střetů v různých částech světa. NPÚ tak usiluje o preventivní zajištění, aby byly české památky chráněny v případě podobných konfliktů.
Na rozhodnutí o nominaci památky by mohlo dojít již v prosinci tohoto roku. Cílem zvýšené ochrany je zajistit, aby kulturní statky byly chráněny nejen v době míru, ale zvláště během válečných situací. Taková ochrana vychází z Haagské úmluvy, která byla přijata po druhé světové válce a reguluje ochranu kulturního dědictví na základě mezinárodního humanitárního práva.
Podle informací z poloviny dubna eviduje UNESCO na seznamu zvýšené ochrany 91 kulturních statků z celého světa, přičemž 62 z nich je dočasně chráněno.
