
Vedení Žďáru nad Sázavou se soustředí na regulaci vzhledu výdejních boxů, aby neovlivňovaly estetiku města. Přestože spolupráce s firmami jako Alza přinesla úspěchy, město čelí komplikacím kvůli absenci jednotné metodiky na státní úrovni.
Vedení města Žďár nad Sázavou se již více než rok zabývá regulací vzhledu a množství výdejních boxů v ulicích. Radnice se snaží minimalizovat přítomnost křiklavých barev, obrázků a reklamních sloganů, které by mohly narušovat estetiku města. I když se již podařilo dosáhnout částečných úspěchů, město stále pracuje na ucelené strategii pro regulaci tohoto fenoménu.
Městský starosta Martin Mrkos uvedl, že nárůst e-commerce a výdejních boxů v českých městech byl předpovězen již dříve. Přesto se však město potýká s rozdílnými výklady a přístupy ministerstev průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a vnitra, které dosud nepřišly s jednotnou metodikou.
Radnice se setkala s několika provozovateli výdejních boxů, včetně společností Alza a Zásilkovna, a dohodla se na určitém 'gentlemanském' přístupu ohledně vizualizace. Alza dodržela dohodu o monochromatických výdejních zařízeních bez reklam, což potvrdila i PR manažerka Eliška Čeřovská.
Přestože funkčnost je pro výdejní boxy klíčová, města a společnosti spolupracující na projektech kladou důraz také na vizuální stránku zařízení. Podrobnosti o této spolupráci shrnula Čeřovská, která zmínila, že Alza v Česku provozuje více než 2600 boxů a na Vysočině kolem osmi desítek.
Mrkos připustil, že další společnosti je obtížné regulovat, zejména ty, které nejsou z Česka. Zdůraznil také, že všechny výdejní boxy se nacházejí na soukromých pozemcích a nepodléhají stavebnímu povolení, což městu ztěžuje zasahování do jejich instalace.
Příkladem dobré praxe je výdejní systém společnosti Alza u obchodního centra (OC) Halva na sídlišti Libušín, kde boxy nenápadně zapadají do architektury budovy. Významný podíl na výsledku měl spolumajitel OC Jiří Halva, který spolupracoval s městem i Alzou na umístění a vzhledu boxů.
Město Žďár připravuje strategii pro schválení barevného a vizuálního provedení výdejních boxů, kterou radní projednají 30. června. Plánuje dále vést dialog s provozovateli a aktualizovat tržní řád jako koncepční nástroj pro řešení této problematiky.
Podobná spolupráce jako ve Žďáře probíhá i v dalších městech Vysočiny, včetně Jihlavy. Alza oslovila 45 měst po celé republice s výzvou k diskuzi o budoucí podobě AlzaBoxů. Mluvčí společnosti zdůraznila, že města musejí být v procesu aktivními partnery.