Jedna z nejšokujících událostí v plzeňské věznici: vězň Lukáš M. utrpěl vážná zranění po napadení Janem Šlachtou kvůli hlasitému chrápání. Šlachta byl odsouzen k osmi letům za těžké ublížení. Případ zdůrazňuje obavy o bezpečnost v českých věznicích.

Další z kriminálních událostí v plzeňské věznici má svou novou kapitolu. Vězeň Lukáš M. utrpěl vážná zranění po brutálním napadení svým spoluvězněm Janem Šlachtou. Incident se odehrál na cele 48, kde spolu sdíleli prostor se čtyřmi dalšími vězni. Důvodem útoku bylo údajně hlasité chrápání Lukáše M., na které měl Šlachta neadekvátní reakci.

Ve svém svědectví před Krajským soudem v Plzni Lukáš M. popsal, jak ho Šlachta zasáhl pěstí do obličeje, přičemž způsobil tříštivou zlomeninu čelistní dutiny. Následkem napadení mu hrozila ztráta zraku na levé oko a musel týdny konzumovat pouze kašovitou stravu. I přes závažná zranění se však Lukáš neodvážil žádat po svém útočníkovi finanční kompenzaci.

Soudní proces s Janem Šlachtou byl plný protichůdných výpovědí. Někteří zbylí spoluvězňové uvedli, že k žádnému násilí nedošlo a vztahy na cele byly v pořádku. Naopak svědek Štefan R. se nebál označit Šlachtu za dominantního agresora, který svým chováním budil ve spoluvězních strach.

Krajský soud nakonec rozhodl o vině Jana Šlachty za těžké ublížení na zdraví a uložil mu osmiletý trest v zařízení se zvýšenou ostrahou. Dřívější záznamy o jeho násilném chování, včetně jeho minulosti jako boxera, u soudu jen potvrdily nebezpečnost jeho činů.

Rozsudek není zatím pravomocný, jelikož Šlachta si ponechal možnost odvolání. Tento případ znovu otevírá debatu o bezpečnostních opatřeních a podmínkách v českých věznicích, kde se podobné násilné útoky tu a tam objeví.