Obce v Břeclavském a Znojemském regionu zvažují možnosti výstavby větrných elektráren na svých územích. Projekt slibuje nejen zajištění čisté energie, ale také významné finanční příjmy, které budou moci být využity na rozvoj různých lokálních projektů.
V obci Hrušky na Břeclavsku vede jednání starostka Jana Filipovičová (KDU-ČSL), která již obdržela nabídky od šesti energetických firem. Tyto firmy mají záměr postavit na území obce tři až pět turbín. „Nacházíme se na úplném začátku a musíme posoudit všechny pozitivní i negativní dopady. Do rozhodování zapojíme také občany, a budeme požadovat finanční kompenzace pro ně,“ uvedla starostka Filipovičová.
Pokud se obec rozhodne souhlasit s výstavbou, může očekávat příjmy až několik milionů korun ročně po dobu třiceti let. Podobný zájem projevuje i sousední obec Moravský Žižkov, kde starosta Josef Osička (STAN) zdůrazňuje, že by projekt přinesl nejen finanční prostředky, ale také čistou energii. „Trváme na výběru vhodného místa, které bude co nejdále od zástavby a s minimálním vlivem na krajinný ráz,“ upřesnil Osička.
Ve Znojemsku již některé obce pokročily o něco dále. Například v Dyjákovičkách byla podepsána smlouva o spolupráci na výstavbu větrné elektrárny už loni. Starosta Miroslav Pavlačka (ANO) upozorňuje, že projekt je zajímavý i z hlediska komunitní energetiky, která by měla snížit náklady na elektřinu pro místní obyvatele. Plánovaná výstavba by měla být dokončena do sedmi let od podpisu smlouvy.
Firma Meridian Nová Energie z Karlových Varů plánuje postavit gigantickou větrnou elektrárnu na Znojemsku. Oblast mezi Šatovem a východní částí regionu podle společnosti splňuje všechny základní parametry, jako je dostatečný vítr, vzdálenost od obydlených oblastí nebo dostupnost elektrických sítí. „Zaručujeme obcím trvalý roční příjem a jednorázovou výplatu za spuštění každé elektrárny. Nabízíme také levnější elektřinu pro občany a obec,“ vysvětlil projektový vedoucí Petr Hrubý.
Starosta a senátor Tomáš Třetina (TOP 09) se snaží obce v regionu podpořit ve spolupráci, aby tím získaly lepší podmínky pro výstavbu větrných elektráren. Kladné reakce už zaznamenal z několika obcí, které vidí v projektu příležitost ke zvýšení vlastní energetické soběstačnosti.
Jedním z faktorů, který zpomaluje výstavbu nových větrných elektráren, je odpor místních obyvatel. Na jižní Moravě tak zatím stojí pouze tři větrné elektrárny, i když by kraj mohl díky svému potenciálu hostit až dvě stovky turbín, jak uvádí studie Akademie věd. Velkým problémem je také kapacita pro připojení do sítě, která je často vyblokovaná pro fotovoltaiku.
Nedostatek prostoru pro větrné elektrárny by měly vyřešit tzv. akcelerační zóny, které musí být vyhlášeny do února 2026. Tyto zóny by měly zkrátit dobu povolování na maximálně jeden rok, což urychlí výstavbu projektů s minimálním dopadem na životní prostředí, jak uvádí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Jihomoravský kraj sám plánuje do roku 2031 postavit tři větrné elektrárny, které by pomohly pokrýt spotřebu elektřiny v krajských budovách. „Jižní Morava má velký potenciál pro výrobu větrné energie. Tímto krokem posílíme naši energetickou nezávislost,“ řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
