V Plasech na Plzeňsku zmapovali asi 60m dlouhou středověkou chodbu (přelom 13.–14. stol.) pod cisterciáckým klášterem, vedoucí k zaniklé nemocnici. Podzemí je vyčištěné a zabezpečené; zkušební prohlídky plánují 2026–2027.

V Plasích na severu Plzeňska se pod areálem bývalého cisterciáckého kláštera podařilo zmapovat podzemní chodbu, o které se dosud hovořilo jen okrajově. Až moderní průzkumy ukázaly, kudy vede a co se v podzemí zachovalo. Pro Plzeňský kraj jde o další dílek mozaiky mimořádně složitého klášterního zázemí.

Chodba měří přibližně 60 metrů. Většinou je vysoká kolem 160 centimetrů a široká zhruba jeden metr, člověk jí tedy projde jen v předklonu. V jedné části navazuje užší kanál, kde se dá pohybovat jen v podřepu.

Podzemí už prošlo vyčištěním a zabezpečením. Na několika místech vznikly únikové prostory, které v případě potíží umožní rychlý výstup na povrch.

Středověký původ a trasa k zaniklé nemocnici

Odborníci datují vznik chodby na přelom 13. a 14. století. Leží několik metrů pod úrovní terénu. Podle dosavadních poznatků propojovala někdejší opatskou rezidenci se středověkou klášterní nemocnicí a zázemím pro starší mnichy, které v areálu už nestojí.

Historici upozorňují, že nejde o typickou odvodňovací štolu, která se u cisterciáckých areálů objevuje poměrně často. Funkce chodby se dál ověřuje — uvažuje se o jejím využití pro pohyb mezi budovami i jako vedení technického zázemí. Vedlejší úzký kanál mohl souviset s odvodem nečistot z někdejší nemocnice.

Zmínka z 18. století a nález při stavbě krytu

Impulz k ověření starších informací přinesla mimo jiné zmínka v rukopisu plaského řeholníka Benedikta Scheppla z roku 1744. Vstupy do chodby si badatelé všimli také po první světové válce. Další náhodný zásah přišel v 60. letech 20. století, kdy se při stavbě krytu civilní ochrany pod jednou z klášterních budov dělníci při výkopech dostali do podzemí.

Systematický výzkum začal až v roce 2015 a pokračoval pět let. Podíleli se na něm archeologové a speleologové. Pomohly i metody, které se v památkové péči používají čím dál častěji, včetně geofyzikálních měření. Část výsledků je dostupná také jako digitální 3D vizualizace.

Chodbu zasáhly i novější úpravy areálu. Při barokních úpravách kláštera do ní na jednom místě zasahovala vodní nádrž v klášterní zahradě. Jinde byly části podzemí zavalené, včetně míst, kde bývaly šachty na povrch.

Zpřístupnění pro veřejnost, nejdřív na zkoušku

Správci areálu kláštera Plasy počítají s tím, že by se chodba mohla otevřít veřejnosti. Hovoří se o zkušebním režimu; první prohlídky by mohly být v roce 2026 nebo 2027.

Než k tomu dojde, musí se doladit pravidla pro bezpečný pohyb v úzkém a nízkém prostoru. Řeší se i postup při zdravotních obtížích návštěvníků. Uvažuje se také o tom, že se do podzemí nepovolí elektřina a prohlídky by probíhaly pouze s osvětlením z baterek, podobně jako v jiných podzemních částech plaského areálu.

K tématu vznikl krátký dokument, který představuje průběh výzkumu a dosavadní závěry. Zveřejnilo ho plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu.