Lokalita Březový potok v ČR je jedním ze čtyř kandidátů pro úložiště jaderného odpadu. Rozhodnutí má být vydáno do roku 2030, stavba dokončena do roku 2050. Místní obce protestují proti státním plánům, zejména spolek "Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!". Do protestů se zapojili i zahraniční odpůrci. Obce hledají alternativy k ukládání odpadu.
V České republice patří lokalita Březový potok mezi čtyři možné kandidáty pro umístění úložiště jaderného odpadu, které by mělo pojmout 10 000 obyvatel a tisíce rekreantů. Navrhovaná stavba, diskutovaná již 22 let, je nadále součástí debaty mezi obcemi a českou vládou, která má podle plánu vydat konečné rozhodnutí o výběru lokality nejdéle do roku 2030. Podle směrnice Evropské unie musí úložiště, jehož náklady by přesáhly 100 miliard Kč, stát do roku 2050.
Ministerstvo životního prostředí loni povolilo ve všech určených lokalitách průzkum, jehož dokončení je plánováno do dvou let. Nicméně obec Březový potok podala 30. května letošního roku žalobu na Ministerstvo životního prostředí jako reakci na tento postup. Protestní akce jsou obvyklou odpovědí místních obyvatel a organizací.
V čele těchto protestů stojí spolek 'Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!', kterého předsedou je František Kába. Spolu s obcí Maňovice organizují každoroční pochody a protestní jízdy proti státnímu záměru vybudovat hlubinné úložiště právě v této lokalitě. Tradiční pochod začíná v Pačejově a vede do Maňovic, kde účastníci mohou získat nejnovější informace o situaci kolem plánovaného úložiště.
Protestu se zúčastní i zahraniční aktéři, mezi nimi například Edvard Sequens, sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti, a odpůrci z Rakouska a Německa. Starostka Maňovic, Lenka Kotlářová, si přeje, aby zahraniční partneři pomohli zpracovat studie o alternativách ukládání a využití jaderného odpadu.
Kotlářová upozorňuje na fakt, že jaderné palivo je v současnosti využíváno jen minimálně, a proto považuje za nesmyslné jeho ukládání do země. Navrhuje možnost sdíleného správcovství nebo čekání na vývoj nových technologií pro jeho využití. Podle ní by současný koncept úložišť, pocházející ze 70. let, měl být přehodnocen.
Navzdory posunu plánovaného povrchového areálu s překladištěm do jiné části regionu, místní obyvatelé a chalupáři stále vyjadřují svůj odpor k projektu. Kotlářová zmínila, že geologové zatím nejsou přítomni ani na soukromých, ani na veřejných pozemcích v oblasti. Firma GeoTec, pověřená hydrogeologickým monitoringem, však již kontaktovala obce ohledně možných jednání, která obce odmítají.
Protest začíná dnes 12. července v 15:00 v Pačejově-nádraží, před místním kulturním domem. Podobné protesty se již letos konaly v Chanovicích a ve Velkém Boru, demonstrující vyjadřují svůj nesouhlas s plány na výstavbu úložiště jaderného odpadu v regionu.
