Odvolací soud zpřísnil trest pro manžele Friedbergerovy za mávání nacistickou vlajkou během plzeňských slavností Svobody. Obhajoba tvrdila, že šlo o omyl. Rozhodnutí soudu zdůrazňuje nutnost důsledného potírání projevů sympatií k totalitním symbolikám.

Odvolací soud ve středu zpřísnil trest pro manžele Friedbergerovy, kteří byli původně odsouzeni okresním soudem za mávání vlajkou s hákovým křížem během plzeňských slavností Svobody. Incident se odehrál 5. května loňského roku na hlavní akci oslav osvobození Plzně americkou armádou, kdy Friedberger rozvinul oboustrannou červenou papírovou vlaječku s hákovým křížem. Podle soudu ji na krátkou dobu ukázal přihlížejícím na své straně auta.

Manželé se hájili tím, že se jednalo o nešťastnou shodu okolností a že neměli v úmyslu propagovat nacistickou ideologii. **Obhájce Tomáš Sokol** zdůraznil, že okresní soud porušil presumpci neviny a nezohlednil možnost, že se mohlo jednat o omyl. Argumentoval také disproporčním posuzováním různých situací ze strany státu, kdy upozornil na nepostihování podobných aktivit s jinými totalitními symbolikami.

Argumentace odvolání

Podle Friedbergerových šlo o omyl. Manželé uvedli, že nacistickou vlaječku získali na vzpomínkové akci „Horké září 1938” v Prachaticích a zůstala umístěná v jejich historickém vozidle. V den konvoje do Plzně došlo údajně k záměně papírů v důsledku větru, což vedlo k neúmyslnému mávání vlaječkou. Manželé vyjádřili lítost nad celou událostí a popřeli úmysl či sympatie k nacismu.

Nicméně, prvoinstanční soud rozhodl, že je zbytečné spekulovat o motivech a v obou případech dospěl k závěru, že incident představoval demonstraci sympatií k ideologiím potlačujícím lidská práva, a proto považoval za potřebné udělit trest. **Soud nesouhlasil s obhajobou**, a tak se o případu vedla intenzivní právní debata.

Kontroverze a srovnání

Obhájce Sokol upozornil na zdánlivou nevyváženost právních postihů, kdy porovnal dvouvteřinové mávání vlaječkou s hákovým křížem s opakovanými případy, kdy lidé na veřejnosti vystupují s vlajkami Sovětského svazu bez adekvátní reakce ze strany státu.

Odvolací soud posoudil celou věc a rozhodl o zpřísnění trestu s odkazem na to, že i krátké držení nacistické symboliky může mít negativní dopad na společnost a veřejný pořádek. Rozhodnutí soudu zdůrazňuje nutnost důsledného přístupu k potírání projevů sympatií ke všem totalitním symbolikám.