Před rokem zavedla Stodská nemocnice na oddělení následné péče snídaně v podobě švédských stolů, nebo přesněji vozíků, ze kterých si pacienti mohou vzít dle chuti, co chtějí.
Letos se snídaně formou bufetu rozšířily na celou nemocnici včetně gynekologie, chirurgie, interny i sociálních lůžek. Hospitalizovaní ze všech 180 lůžek si tak mohou dle chuti ale pochopitelně i dle nařízené diety nabídnout různé druhy pečiva, sýr, šunku, přesnídávky, džemy, jogurty, tvarohové dezerty, pudink, ovoce, ovocné saláty a džusy. Novinkou jsou navíc i večeře v podobě teplých a vydatných polévek.
Nejvýznamnější přínos má tato forma snídaní především pro starší a dlouhodobé pacienty, kteří jsou hlavně na lůžkách následné péče, kde loni nemocnice celý projekt na zkoušku zahajovala. „Pro ně bývá standardní forma stravování po čase rutinní a jednotvárná. Navíc imobilní pacienti nebo obecně starší lidé mají často problémy s příjmem potravy a omezenou chuť k jídlu. Obojí vede k úbytku na váze a snížení imunity. Ale právě švédský stůl s možností výběru potravin dle chuti i způsob servírování dělá ze snídaně zážitek a poskytuje většině pacientů radost z jídla. A když si mohou vybrat dle chuti, snědí toho víc a mají dostatečný příjem hodnotně vyvážené stravy. A nejen při snídani. U některých pacientů lze pozorovat, že jí i více z oběda či večeře. A lépe si tak udržují hmotnost, což je zejména u gerontologických pacientů důležité,“ popisuje své poznatky autorka bufetového stravování nutriční terapeutka Stodské nemocnice Barbora Pavlíková Honzáková.
Snídaně na oddělení následné péče očekávání naplnila. Navíc se ukázalo, že náklady se zásadně nenavýšily. „Kupujeme sice potraviny s vyšší jednotkovou cenou, ale tím, že si lidé berou skutečně jen to, na co mají chuť a co snědí, tak dochází k minimálnímu plýtvání. Po pár měsících jsme přesně zjistili, jaké složení jídla připravit. Máme tak denně čerstvé výrobky ve více druzích, ale minimální přebytky na vyhození,“ popisuje šéfkuchař Stodské nemocnice Petr Pavlík.
Právě tato zkušenost vedla k rozšíření snídaní na další lůžková oddělení. Upravila se jen organizace a příprava. „Přijali jsme navíc pouze jednu kuchařku. Abychom vše stihli, rozváží nyní snídaně tři týmy – vždy ve složení nutriční terapeut a kuchařka. Každý tým má k dispozici vlastní rozvozový vozík. Jeden jezdí na lůžka následné péče, druhý na interní oddělení a třetí na gynekologii, chirurgii, sociální lůžka a lůžka intenzivní péče, pokud je tam pacient vhodný pro tento typ stravování,“ popisuje Pavlík. „Na každém oddělení se napřed zastaví u staniční setry, která jim sdělí aktuální seznam pacientů a dietní omezení a pak objíždí pokoj po pokoji.“
Na každém se pak zeptají, co si dnes kdo dá. Pokud pacient chce, pečivo mu nakrájí i namažou. Nejoblíbenějším pokrmem bývá celozrnné pečivo se šunkou a sýrem, vánočka a také mix ovoce nebo krupicová kaše. Pacienti si pochvalují jídlo i péči kuchyňského personálu. „Byla jsem před pár dny na operaci. Po ní jsem měla přísnou dietu a když mi skončila, přijeli s vozíkem a snídaní. Napřed jsme si myslela, že je to jako za odměnu, že jsem tu operaci a anestézii prý zvládla skvěle. Ale oni mi řekli, že je to pro všechny a každý den. Tak už zase přibírám a ani se mi moc nechce domů,“ říká s úsměvem 57letá pacientka chirurgického oddělení.
