Vědci z Masarykovy univerzity v Brně potvrdili, že Slované přišli do Evropy kolem 6. století z oblasti dnešní severozápadní Ukrajiny. Analýza DNA vyvrátila dřívější teorie o jejich původu, zdůraznila roli žen v kulturním spojení a odhalila, že Slovanský rozmach byl přirozeným demografickým jevem.

Původ Slovanů potvrzen analýzou DNA

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity prokázali, že Slované přišli do Evropy z oblasti dnešní severozápadní Ukrajiny kolem 6. století našeho letopočtu. Překvapivé zjištění vyvrátilo předchozí hypotézy, které naznačovaly, že Slované mohou mít původ v různých částech Evropy, včetně Polska. Studie, publikovaná v prestižních časopisech Nature a Genome Biology, ukázala, že Slované si nepodmaňovali nová území bojem.

Výzkumná metoda a obtížnosti

Vědecký tým sestával z odborníků z několika zemí. Pracovali s více než 550 kosterními pozůstatky z východního Německa, České republiky, konkrétně z okolí Břeclavi, Chorvatska a Polska. Z kostí byly odebrány vzorky prachu, které umožnily detailní analýzu DNA. Tento proces zahrnoval použití malého množství, postačujícího k navrtání zubu či kosti.

Klíčovou roli hrály ženy

Výzkum odhalil, že přítomnost ženské genetické linie svědčí o tom, že spojenectví a kulturní spojení mezi Slovany a místními obyvateli zajišťovaly především ženy. Tyto ženy se vdávaly do jiných komunit, zatímco muži zůstávali na původních sídlech. To naznačuje, že Slované se integrovali do již existujících společenství v Evropě.

Životní styl a společenské uspořádání

Slované žili v jednoduchých podmínkách, obývali zemnice a věnovali se především zemědělství. Jejich skromný životní styl a schopnost přizpůsobovat se změnám jim pomohly přežít v období nestability po pádu římské říše. Díky těmto podmínkám dokázali prosperovat a stát se významnou součástí evropské populace.

Důležitost rodiny a populace

Překvapujícím zjištěním byla velikost slovanských rodin, které měly často až sedm dětí. Tato demografická charakteristika vedla k rychlému rozšíření a proletření Slovanů po Evropě. Na rozdíl od předchozích teorií, jež naznačovaly dobyvačný charakter Slovanů, výzkum potvrdil, že jejich rozmach byl spíše důsledkem přirozeného přibývání obyvatelstva.

Další výzkumné směry

Autoři studie, jako Zuzana Hofmanová a Jiří Macháček, nyní plánují pokračovat ve svém výzkumu. Zaměří se na detaily historického vztahu mezi slovanskými rodinami, lokalitami a jak historie v oblastech bez hojného množství historických dokladů mohla probíhat.