Vědcům se podařilo udržet geneticky upravenou prasečí plíci funkční po dobu devíti dní po transplantaci do lidského příjemce, který byl v mozkové smrti. Výsledky publikované v časopise Nature Medicine představují historicky první zdokumentovaný případ xenotransplantace plic a naznačují nový směr v řešení nedostatku orgánů k transplantaci.
Xenotransplantace jako řešení nedostatku orgánů
Xenotransplantace, tedy přenos orgánů mezi různými druhy, se dlouhodobě zkoumá jako potenciální odpověď na kritický nedostatek lidských orgánů pro transplantace. V minulosti již byly zaznamenány úspěchy s transplantací ledvin, srdcí i jater geneticky upravených prasat do lidí. Plíce však představují zvláštní výzvu – jejich složitá anatomie a fyziologie je činí mnohem zranitelnějšími a obtížněji udržitelnými než jiné orgány.
Jak probíhal experiment
Tým vedený Jianxingem He transplantoval levou plíci geneticky upraveného prasete do 39letého muže, který byl po čtyřech klinických vyšetřeních prohlášen za mozkově mrtvého. Plíce pocházela od prasete upraveného metodou CRISPR, při níž byly odstraněny antigeny, jež by mohly aktivovat lidský imunitní systém a okamžitě vyvolat odhojení.
Transplantovaná plíce nebyla ihned odmítnuta a zůstala životaschopná a funkční celých devět dní. Již po 24 hodinách se však objevily známky poškození tkáně. V průběhu třetího a šestého dne vědci zaznamenali reakci protilátek a odhojování orgánu. Experiment byl ukončen devátý den.
Kroky k budoucím transplantacím
Přestože se jedná pouze o první krok, jde o významný průlom v oblasti xenotransplantace. Autoři studie zdůrazňují, že pro dlouhodobou životaschopnost prasečích plic u lidí bude nutné dále zdokonalit genetické úpravy prasat a zároveň optimalizovat imunosupresivní léčbu, aby se zabránilo odhojení orgánu.
Pokud se tyto překážky podaří překonat, mohly by prasečí plíce v budoucnu představovat nový zdroj život zachraňujících orgánů a výrazně snížit čekací doby pacientů s vážným plicním onemocněním.
Vybrané zdroje
Zdroj: Zdravé trendy
