Plzeňští kriminalisté v roce 2025 řešili několik případů legalizace výnosů z trestné činnosti. Lidé lákaní nabídkami na sociálních sítích a v aplikacích poskytovali přístup k účtům; policie varuje před snadným výdělkem.

Hned několik případů trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti řešili v roce 2025 policisté z oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství policie Plzeň. Společným jmenovatelem nebyl věk, pohlaví ani sociální postavení obviněných, ale vidina snadného a rychlého výdělku. Právě ta řadu lidí zaslepila natolik, že si buď neuvědomili, nebo nechtěli připustit, že se svým jednáním dopouštějí trestné činnosti, za kterou může hrozit i trest odnětí svobody až na deset let.

„Přivýdělek“ ze sociálních sítí a aplikací

Kriminalisté se setkali s případy, kdy se lidé nechali zlákat inzeráty na sociálních sítích či v mobilních aplikacích. Nabídky slibovaly přivýdělek, investování nebo „pomoc“ s převodem peněz. Ve skutečnosti však šlo o zapojení do řetězce nelegální činnosti, kdy přes účty nic netušících (nebo přehlížejících) osob procházely prostředky pocházející z trestné činnosti.

Příklad: žena vybrala hotovost a část si nechala jako „odměnu“

Jedním z popsaných případů je 46letá žena z Plzně, která reagovala na nabídku přivýdělku v mobilní aplikaci. „Po telefonickém kontaktu s neznámým mužem mu umožnila přístup ke svému bankovnímu účtu, který byl následně využit k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Na její účet byly připsány finanční prostředky, o nichž věděla, že jí nepatří. V brzkých ranních hodinách vybrala z bankomatu 92 tisíc korun, z nichž si 12 tisíc ponechala jako ‚odměnu‘ a zbytek předala neznámým mužům, kteří ji k bankomatu přivezli,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Upozornění policie - na co si dát pozor

Nikdy neposkytujte přístup ke svému bankovnímu účtu, internetovému bankovnictví ani platebním kartám cizím osobám. Jakákoli nabídka „snadného výdělku“ spočívající v přijímání, přeposílání či vybírání peněz je vysoce riziková.

Neznalost zákona neomlouvá. Následky mohou být velmi závažné – včetně vysokých trestů, záznamu v rejstříku trestů a propadnutí majetku. Pokud si nejste jistí původem peněz nebo máte podezření, že byste mohli být zneužiti k podobné činnosti, obraťte se na Policii ČR. Snadný zisk může velmi rychle vystřídat naplnění skutkové podstaty závažného trestného činu.

Přes 11 milionů korun na firemním účtu

V jiném, výrazně rozsáhlejším případě figuroval 55letý muž – jednatel společnosti, na jejíž účet bylo postupně ze zahraničí zasláno více než 504 tisíc eur, tedy přes 11 milionů korun. Tyto prostředky, pocházející z podvodu, dál převáděl na účty jemu neznámých společností a část vybral v hotovosti. Podle policie si přitom byl vědom, že peníze mu nenáleží a pocházejí z trestné činnosti zvlášť závažného charakteru.

Podvodníci cílí napříč generacemi

Další případy podle kriminalistů ukazují, že pachatelé míří na všechny věkové kategorie. V plzeňském obchodním centru například 22letý muž předal neznámým osobám mobilní telefon s internetovým bankovnictvím výměnou za provizi. Na jeho účty pak přicházely peníze z trestné činnosti, které vybral a předal dál.

Podobně 61letý muž, který nikdy s kryptoměnami neobchodoval, poskytl přístup ke svému bankovnictví v domnění, že získá údajné „zapomenuté výnosy“. Zároveň potvrzoval převody peněz, u nichž podle policie musel přinejmenším tušit problematický původ.

Účty, hotovost i bitcoinmaty

„Kriminalisté řešili rovněž případy žen, které pod tlakem tíživé finanční situace nebo pod vlivem manipulace poskytly své bankovní účty k převodům peněz a výběrům hotovosti, včetně vkládání prostředků do bitcoinmatů. Nechyběly ani případy takzvaných investičních podvodů, kdy obvinění v domnění zhodnocení svých finančních prostředků nejprve zaslali statisícové částky fiktivním investičním společnostem. Následně byli instruováni, že k výplatě údajného zisku je nutné provést další finanční operace, při nichž na jejich bankovní účty byly zasílány finanční prostředky od jiných osob, které na základě pokynů dále přeposílali. Přitom se dostatečně nezajímali o původ těchto finančních prostředků, ačkoli měli a mohli vědět, že se jedná o prostředky pocházející z trestné činnosti,“ doplnila mluvčí Raindlová.

Za legalizaci výnosů hrozí i vězení

Podle policie bylo díky práci kriminalistů z oddělení hospodářské kriminality ve spolupráci s dalšími kolegy zahájeno trestní stíhání nejen ve výše uvedených případech. Jde o trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, případně jeho nedbalostní formu. Trestní odpovědnost může vzniknout i tehdy, pokud se dotyčný nepodílel na původním podvodu, ale následně na sebe nebo jiného převede, ukryje či jinak použije věc nebo finanční prostředky pocházející z trestné činnosti.

Hned několik případů trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti řešili v roce 2025 policisté z oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství policie Plzeň. Společným jmenovatelem nebyl věk, pohlaví ani sociální postavení obviněných, ale vidina snadného a rychlého výdělku. Právě ta řadu lidí zaslepila natolik, že si buď neuvědomili, nebo nechtěli připustit, že se svým jednáním dopouštějí trestné činnosti, za kterou může hrozit i trest odnětí svobody až na deset let.

„Přivýdělek“ ze sociálních sítí a aplikací

Kriminalisté se setkali s případy, kdy se lidé nechali zlákat inzeráty na sociálních sítích či v mobilních aplikacích. Nabídky slibovaly přivýdělek, investování nebo „pomoc“ s převodem peněz. Ve skutečnosti však šlo o zapojení do řetězce nelegální činnosti, kdy přes účty nic netušících (nebo přehlížejících) osob procházely prostředky pocházející z trestné činnosti.

Příklad: žena vybrala hotovost a část si nechala jako „odměnu“

Jedním z popsaných případů je 46letá žena z Plzně, která reagovala na nabídku přivýdělku v mobilní aplikaci. „Po telefonickém kontaktu s neznámým mužem mu umožnila přístup ke svému bankovnímu účtu, který byl následně využit k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Na její účet byly připsány finanční prostředky, o nichž věděla, že jí nepatří. V brzkých ranních hodinách vybrala z bankomatu 92 tisíc korun, z nichž si 12 tisíc ponechala jako ‚odměnu‘ a zbytek předala neznámým mužům, kteří ji k bankomatu přivezli,“ uvedla policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Upozornění policie - na co si dát pozor

Nikdy neposkytujte přístup ke svému bankovnímu účtu, internetovému bankovnictví ani platebním kartám cizím osobám. Jakákoli nabídka „snadného výdělku“ spočívající v přijímání, přeposílání či vybírání peněz je vysoce riziková.

Neznalost zákona neomlouvá. Následky mohou být velmi závažné – včetně vysokých trestů, záznamu v rejstříku trestů a propadnutí majetku. Pokud si nejste jistí původem peněz nebo máte podezření, že byste mohli být zneužiti k podobné činnosti, obraťte se na Policii ČR. Snadný zisk může velmi rychle vystřídat naplnění skutkové podstaty závažného trestného činu.

Přes 11 milionů korun na firemním účtu

V jiném, výrazně rozsáhlejším případě figuroval 55letý muž – jednatel společnosti, na jejíž účet bylo postupně ze zahraničí zasláno více než 504 tisíc eur, tedy přes 11 milionů korun. Tyto prostředky, pocházející z podvodu, dál převáděl na účty jemu neznámých společností a část vybral v hotovosti. Podle policie si přitom byl vědom, že peníze mu nenáleží a pocházejí z trestné činnosti zvlášť závažného charakteru.

Podvodníci cílí napříč generacemi

Další případy podle kriminalistů ukazují, že pachatelé míří na všechny věkové kategorie. V plzeňském obchodním centru například 22letý muž předal neznámým osobám mobilní telefon s internetovým bankovnictvím výměnou za provizi. Na jeho účty pak přicházely peníze z trestné činnosti, které vybral a předal dál.

Podobně 61letý muž, který nikdy s kryptoměnami neobchodoval, poskytl přístup ke svému bankovnictví v domnění, že získá údajné „zapomenuté výnosy“. Zároveň potvrzoval převody peněz, u nichž podle policie musel přinejmenším tušit problematický původ.

Účty, hotovost i bitcoinmaty

„Kriminalisté řešili rovněž případy žen, které pod tlakem tíživé finanční situace nebo pod vlivem manipulace poskytly své bankovní účty k převodům peněz a výběrům hotovosti, včetně vkládání prostředků do bitcoinmatů. Nechyběly ani případy takzvaných investičních podvodů, kdy obvinění v domnění zhodnocení svých finančních prostředků nejprve zaslali statisícové částky fiktivním investičním společnostem. Následně byli instruováni, že k výplatě údajného zisku je nutné provést další finanční operace, při nichž na jejich bankovní účty byly zasílány finanční prostředky od jiných osob, které na základě pokynů dále přeposílali. Přitom se dostatečně nezajímali o původ těchto finančních prostředků, ačkoli měli a mohli vědět, že se jedná o prostředky pocházející z trestné činnosti,“ doplnila mluvčí Raindlová.

Za legalizaci výnosů hrozí i vězení

Podle policie bylo díky práci kriminalistů z oddělení hospodářské kriminality ve spolupráci s dalšími kolegy zahájeno trestní stíhání nejen ve výše uvedených případech. Jde o trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, případně jeho nedbalostní formu. Trestní odpovědnost může vzniknout i tehdy, pokud se dotyčný nepodílel na původním podvodu, ale následně na sebe nebo jiného převede, ukryje či jinak použije věc nebo finanční prostředky pocházející z trestné činnosti.