V Plzeňském kraji klesl počet obyvatel kvůli výraznému přirozenému úbytku, který nízká migrace nedokázala kompenzovat. Počet obyvatel se snížil o 1 541 osob. Migrační saldo bylo kladné, ale velmi nízké, což podtrhuje demografický tlak v regionu.

Od začátku roku 2025 došlo v Plzeňském kraji k poklesu počtu obyvatel vlivem výrazně vyššího přirozeného úbytku, který nebyl dostatečně kompenzován nízkým migračním saldem. Předběžné údaje ukazují, že k 30. září 2025 žilo na území kraje 613 099 obyvatel, a od počátku roku se počet obyvatel snížil o 1 541 osob, což představuje relativní úbytek o 3,4 ‰.

Jádrem problému byl trvale snižující se počet živě narozených dětí. V období 1. až 3. čtvrtletí 2025 bylo v kraji evidováno jen 3 192 živě narozených, což je o 295 méně než ve stejném období předchozího roku. Z hlediska pohlaví mírně převažovali chlapci (51,1 % z celkového počtu narozených).

Prvorozené děti tvořily 47,5 % ze všech narozených, druhorozené 38,3 %, a 454 dětí bylo pro matku již třetím či dalším dítětem. Mimo manželství se narodilo 1 570 dětí, což je meziročně o 101 dětí méně a představuje 49,2 % z živě narozených.

Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl v okresech Plzeň-jih a Tachov (shodně 54,6 %), nejnižší pak v okrese Plzeň-město (45,0 %).

Co se týče úmrtnosti, v kraji zemřelo 4 923 osob, z toho 2 549 mužů. Meziročně se počet zemřelých mírně navýšil o 267 osob. Nejvyšší úmrtnost byla evidována v Ústeckém kraji (11,6 ‰), nejnižší v Praze (8,6 ‰). Kojenecká úmrtnost dosáhla 2,5 zemřelých na 1 000 živě narozených, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem (2,6).

Nižší hodnoty počtu živě narozených spolu s vyšší meziroční úmrtností vyústily v záporný přirozený přírůstek, který v kraji dosáhl hodnoty -3,8 ‰ (tj. -1 731 osob). Potvrdil tak trend, kdy přirozený úbytek zůstává hlavní změnou ve složení obyvatelstva.

Klíčové regionální rozdíly a migrační bilance

Období 1. až 3. čtvrtletí 2025 ukázalo, že migrace byla kladná, ačkoli její hodnota byla nejnižší od roku 2012. Do Plzeňského kraje se za devět měsíců roku 2025 přistěhovalo 11 894 osob, což bylo o 1 067 méně než ve stejném období roku předchozího. Z 38,9 % šlo o přistěhovalé z ostatních krajů Česka, většinu však tvořili migranti ze zahraničí. Celkem přišlo do kraje 7 271 imigrantů, o 623 osob méně než v předchozím roce.

Počet vystěhovalých za stejné období činil 11 704 osob (meziročně o 12 méně), z toho 43,9 % do ostatních krajů Česka a 56,1 % do zahraničí. Saldo migrace byl kladný, 190 osob, tedy nejnižší hodnota v období od roku 2012. Relativní hodnota přírůstku stěhováním dosáhla 0,4 ‰, což je výrazně pod průměrem Česka (1,6 ‰).

V rámci vnitrostátní migrace směřovalo nejvíce přistěhovalých do okresů Plzeň-město a Plzeň-sever. Přistěhovalí z ciziny míří do Plzně častěji i do okresu Tachov, kde rozvoj průmyslových zón podél dálnice D5 vytváří více pracovních příležitostí. Relativní migrační přírůstek byl nejvyšší v okrese Tachov a činil 11,9 ‰, naopak nejvyšší ztrátu vykázal okres Plzeň-město (-6,7 ‰).

V rámci hospodářsko-sociálního ukazatele kraje bylo v období 1. až 3. čtvrtletí 2025 uzavřeno 2 069 sňatků, což je o 134 méně než ve stejném období roku 2024. Z celkového počtu sňatků byl 63,4 % první sňatek obou snoubenců. 74,3 % mužů a 72,9 % nevěst uzavřelo svůj první sňatek. Sňatečnost dosáhla 4,5 ‰, čtvrtá nejvyšší hodnota mezi kraji a lehce nad průměrem Česka (4,4 ‰). Nejvyšší sňatečnost byla v okresech Plzeň-sever a Tachov (shodně 4,8 ‰), nejnižší v okruzích Domažlice a Klatovy (4,0 ‰).

Rozvodovost kraje byla 1,9 ‰, srovnatelná s průměrem Česka. Relativně nejvyšší rozvodovost byla v Domažlicích (2,3 ‰), nejnižší v Rokycanech (1,4 ‰).

Tab. 1 až Tab. 3 a grafy ukazují související změny v obyvatelstvu, živě narozených, pohybu obyvatelstva a vpadu v migraci napříč krajem.

Počty, trendy a rámcové závěry

V souhrnu lze konstatovat, že nízký migrační přírůstek nedokázal kompenzovat dlouhodobě klesající počet živě narozených dětí a rostoucí úmrtnost, což vedlo k zápornému přirozenému přírůstku kraje. Plzeňský kraj tak čelí významnému demografickému tlaku, který je třeba řešit koordinovanou politikou podpory narození, rozvoje rodinné a sociální infrastruktury a atraktivity regionu pro zahraniční i domácí migranty.

Na celostátní úrovni byl vývoj obdobný; podobný trend vývoje populačního složení byl zaznamenán i v ostatních krajích mimo Prahu a Středočeský kraj.