Plzeňský kraj čelí problému s noční veterinární pohotovostí po zavření poslední kliniky dostupné přes noc. I navzdory šestimilionové nabídce města žádná ordinace neprojevila zájem. Kraj plánuje nový, flexibilnější systém, kde by kliniky mohly volit konkrétní dny služeb.

V Plzeňském kraji se dlouhodobě potýkají s problémem zajištění noční veterinární pohotovosti pro domácí zvířata. Téma na důležitost přivedla majitelka psa Barllona, který v noci potřeboval akutní operaci kvůli torzi žaludku. Po uzavření poslední kliniky, která přijímala přes noc i 'cizí' pacienty, se situace stala neudržitelnou.

Plzeňský magistrát a krajská rada reagovaly na situaci nabídkou ve výši šesti milionů korun na zajištění noční veterinární služby. Přestože byla snaha velká, žádná z ordinací neprojevila o tuto veřejnou zakázku zájem. Zástupci kraje se nyní rozhodli situaci řešit znovu, tentokrát s mírně pozměněnou strategií.

Původní návrh povinného pokrytí noční služby denně od 21:00 do 7:00 narazil na nedostatek kapacit. Nyní kraj plánuje vyhlásit novou zakázku, která bude umožňovat klinikám vybrat si konkrétní dny, které by mohly pokrýt. Tento flexibilnější přístup má veterinářům usnadnit účast a přitom nenarušit jejich běžný pracovní rozvrh. Podle hejtmana Kamala Farhana (ANO) by tato změna mohla vést k úspěšnému zajištění pohotovosti pro místní obyvatele.

Zakázka by měla být vyhlášena během září a nabídky vyhodnoceny v říjnu. Předpokládaný rozpočet je 12 milionů korun, přičemž Plzeň by se na financování podílela dalšími šesti miliony. Pokud vše půjde podle plánu, noční veterinární služba by mohla začít fungovat v lednu 2026.

Nicméně někteří odborníci i prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Petra Šinová upozorňují, že jedním z problémů je i neadekvátní využívání pohotovostních služeb. Lidé občas navštěvují pohotovosti i s méně závažnými případy, čímž situaci komplikují. Podle ní se jedná o problém, s nímž se potýkají i v jiných evropských zemích. Současně zdůrazňuje, že komora nemůže soukromým veterinářům nařizovat služby pohotovosti podobně jako v humánní medicíně.

Právě taková situace vedla v minulosti k úbytku pohotovostních veterinárních služeb, kdy jen několik ordinací poskytovalo služby i v noci. Zbylé kliniky si vystačily s příjmy z denního provozu, a proto neměly motivaci držet noční služby. Aktivní zapojení nových klinik tak může být klíčovým faktorem pro úspěšné zajištění dostupnější péče o zvířata v regionu.