V Plzni otevřeli modernizované zázemí Záchranné stanice živočichů v Zábělské. DES OP pod Karlem Makoně rozšířil péči o volně žijící druhy. Investice ~30 mil. Kč, provoz zajišťují stovky dobrovolníků.

Nový léčebný areál pro zraněná volně žijící zvířata v Plzni už funguje. Záchranná stanice živočichů v Zábělské ulici na Doubravce prošla rozsáhlou přestavbou a po kolaudaci z prosince 2025 vstoupila do roku 2026 s modernějším zázemím. Za proměnou stojí Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva Plzeň (DES OP), který v prosinci 2025 oslavil 33 let existence.

Občané Plzně a okolí se na záchranáře obracejí denně. Kdo najde poraněné nebo jinak handicapované volně žijící zvíře, může zavolat na telefon 777 145 960 nebo napsat na e-mail ptactvo@desop.cz. Stanice sídlí na adrese Zábělská 75 v Plzni a v národní síti záchranných stanic se stará především o území Plzeň-město, severní Plzeňsko a Domažlicko. Přehled najdou lidé i přes odkaz Záchranná stanice živočichů Plzeň.

U zrodu DES OP stál tehdy devatenáctiletý Karel Makoň, rodák z plzeňské Doubravky. K přírodě jej přivedl ornitolog a kroužkovatel Václav Bošek, který ho bral do terénu a učil ho poznávat druhy i číst krajinu. První „pacienti“ se objevili krátce po roce 1989 – známí a příbuzní už věděli, na koho se obrátit, když spadlo hnízdo jiřiček nebo když se u rybníka trápila poraněná labuť.

Celý život mám obrovské štěstí na lidi.Karel Makoň

Lidé kolem něj pak pomohli i se založením organizace. Zlom nastal v září 1992 u Seneckého rybníka, kde záchranáři řešili labuť s háčkem zapíchnutým v jazyku. O pár týdnů později, 2. prosince 1992, Makoň se spolupracovníky spolek založil a zaregistroval. První zázemí stavěli svépomocí a stálo 260 tisíc korun. Záchrannou stanici ptactva zkolaudovali v roce 1995.

Původně se stanice zaměřovala pouze na ptáky. Postupně se ale přeměnila v zařízení pro všechny volně žijící druhy – od žab a netopýrů až po větší šelmy. Makoň zdůrazňuje, že stanice není zookoutek ani místo k „mazlení“ se zvířaty. Zraněná zvířata se tu léčí, potřebují klid a cílem je jejich návrat do přírody.

Záchranáři se soustředí především na případy související s lidskou činností: nárazy do skel, poranění o dráty, srážky s auty, pády do šachet, komínů nebo bazénů či otravy chemikáliemi. U části nálezů pak musí lidem vysvětlovat, že ne vždy je záchrana vhodná — například když predátor uloví kořist, jde o přirozenou součást přírody.

Prevence v terénu a práce se školami

Stanice nestojí jen na výjezdech a veterinární péči. Druhou velkou část práce tvoří druhová ochrana v terénu. Záchranáři se snaží řešit příčiny zranění: upozorňují na riziková skla, spolupracují s energetiky na zabezpečení vedení, pomáhají při zakládání tůní pro obojživelníky nebo se vyjadřují k zásahům v krajině.

Třetím pilířem je osvěta. DES OP připravuje programy pro školy a školí také profese, které se se zvířaty setkávají při zásazích. Makoň popisuje, že v posledních letech roste spolupráce s architekty, stavaři a investory. Cílem je předcházet problémům, aby na stanici končilo co nejméně zvířat.

Nový areál za 30 milionů a stovky pomáhajících

Nové zázemí v Zábělské ulici přišlo podle spolku na zhruba 30 milionů korun. DES OP získal deset milionů z evropského Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. Město Plzeň přispělo šesti miliony, Plzeňský kraj čtyřmi miliony. Veřejná sbírka přinesla 1,6 milionu korun. Příprava projektu a povolení trvala zhruba tři roky, samotná stavba asi rok a půl.

Spolek má přibližně šest desítek členů. Jediným stálým zaměstnancem je Karel Makoň; v terénu a při péči o zvířata pomáhá zhruba dvě stovky dobrovolníků. V sezoně přibývají další lidé na základě dohod. Mezi pomocníky jsou veterináři, IT specialisté i grafici — někdo jezdí k zásahům, jiní pečují o mláďata doma. Díky tomuto zázemí se z původně „ptačí“ stanice stal jeden z nejviditelnějších projektů ochrany přírody v regionu, dlouhodobě sledovaný v Plzni i v celém Plzeňském kraji.