Nejstarší známá raně barokní centrální kaple v Čechách, ostrovská pohřební kaple sv. Anny prošla v nedávné době rekonstrukčními pracemi, na které naváže instalace zařízení pro videomapping.

Samotná sakrální stavba, jejíž základní kámen byl položen roku 1644, je první stavbou tzv. Svatého okrsku. 

„Je to pohřební kaple, pohřební mauzoleum rodu vévodů Sasko-Lauenburských a oni si zvolili tehdy opuštěný lom za městem a tam si postavili právě tuto svoji pohřební kapli. A mělo to význam i v pohledových vazbách, protože ze zámku ta kaple byla vidět, ale až za zámeckou zahradou. To znamená, že oni přesně viděli, co přijde poté. Takže nejdřív ten pohled spočinul na zahradu, zámeckou zahradu jako místo pozemské rozkoše a hned za ní byla pohřební kaple jako memento mori. Co bude následovat po té pozemské rozkoši v té zámecké zahradě,“ vysvětlil historik Lubomír Zeman. 

Kaple jako místo pro poslední rozloučení a vzpomínka je vyzdobena tzv. pohřebními štíty, které vypovídají o rodech, jejichž členové zde spočinuli. Jak vypadaly samotné obřady se lze jen domnívat a odvozovat z nejrůznějších historických zdrojů i dobových artefaktů. 

„Městu Ostrovu se v roce 2024 podařilo získat unikátní artefakt, a to vyšívaný erb z katafalku vévody Julia Františka, který byl nepochybně umístěn právě v pohřební kapli. Tehdy se zřizovaly takové katafalky, říkalo se tomu Castrum doloris a ty byly v podstatě plné heraldické výzdoby a připomínek zemřelého. A jedinou tou památkou, která se z tohoto katafalku dochovala, je onen erb. Takže v současné chvíli by se mělo pracovat na tom, jakým způsobem ten artefakt, který je pro město Ostrov naprosto unikátní, jakým způsobem ho ukázat veřejnosti právě jako mimořádnou památku. Ať už tedy na zemřelého vévodu Julia Františka, tak i řemeslné umělecké dílo. A samozřejmě by to bylo nejvhodnější umístit to tam, kde to bylo. To znamená v centru pohřební kaple,“ přiblížil Zeman. 

Po vnitřním obvodu jsou malé boční kaple, kde byly dříve umístěny kenotafy. 

„To znamená, že tam byly náhrobky, které se zpřítomňovaly ty pohřbené osoby a samotné rakve potom byly dole v hrobce. Protože se tam nedochovaly přímo rakve, které tam byly, ty už byly zlikvidovány v hluboké minulosti, tak ten prostor se využil na lapidárium umělecko řemeslných prvků z okolí zámku Ostrovského a z Posvátného okrsku, takže tam návštěvníci můžou vidět různé artefakty architektury, stavitelských úseků. Je tam třeba i pohřební kámen dětí, tady toho našeho nejvýznamnějšího tesaře Spaningera. Takže prvky, které se tady nacházely, které jsou cenné, jsou kamenické práce, tak jsou umístěny právě tady v lapidáriu,“ popsal historik. 

Projekt současných oprav byl rozdělen na etapy. V té první se v roce 2023 proinvestovalo 5,3 milionů, a to mimo jiné do renovace obvodového pláště a odvodnění objektu. Druhá etapa oprav za 1,7 milionu se týkala interiéru. 

Sasko-Lauenburští vévodové se snažili vyrovnat velkým aristokratickým rodům ze severní Itálie, proto má kaple sv. Anny mnoho typických znaků renesanční florentské architektury. Nyní dostala i typicky bílou a světle šedou výmalbu v interiéru, jakou měla původně.

Vznikající interaktivní expozice přiblíží historii Klášterního areálu i duchovní život tehdejší doby.