V Pelhřimově probíhá stavba nových depozitářů pro muzejní sbírky na Vysočině. Výstavba začala loni v září, v polovině příštího roku by měly být sbírky přesunuty. Depozitář bude sloužit i pro Třebíčské a Havlíčkobrodské muzeum. Projekt financovaný z EU fondů stál 128,5 milionu korun.
V Pelhřimově se staví nové depozitáře, které poskytnou úložné prostory pro tisíce muzejních sbírek na Vysočině. Výstavba tohoto zařízení, rozložená na dva roky, byla zahájena loni v září na místě bývalých dílen střední průmyslové školy. Aktuálně je hotová hrubá stavba a pokračuje se s vnitřními úpravami, včetně omítek a rozvodů. První sbírky by se do nového depozitáře mohly začít přesouvat už v polovině příštího roku, sdělila Jitka Svatošová, mluvčí Kraje Vysočina.
Nová budova, která stála 128,5 milionu korun, byla financována z evropských fondů. Její kapacita bude využita pro centrální úložiště krajské archeologie, přičemž Třebíčské a Havlíčkobrodské muzeum a Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě zde rovněž naleznou místo pro uložení svých sbírek. V současnosti kraj využívá depozitáře v Třebíči a Jihlavě, ale Pelhřimovský depozitář poskytne nové možnosti v ulici K Silu.
Dvoupodlažní budova nabídne prostory pro karanténní zóny, technické zázemí a odborné pracovny pro pelhřimovské Muzeum Vysočiny. Dle Svatošové kraj vlastní více než milion sbírkových souborů, které je povinen spravovat. Depozitáře musí splňovat specifická kritéria týkající se kontroly teploty, vlhkosti a osvětlení, jak uvedl Roman Fabeš, tehdejší náměstek hejtmana. Energie pro některé technologie bude čerpána z fotovoltaiky umístěné na střeše.
Muzeum Vysočiny v Jihlavě plánuje využití pelhřimovského depozitáře k přesunu svých archeologických sbírek, což uvolní prostor ve stávajících jihlavských depozitářích. Archeologické sbírky zde zahrnují stovky tisíc položek, které se většinou ukládají do banánových krabic, popsal mluvčí jihlavského Muzea Vysočiny Miloš Podařil.
Muzejní depozitáře obsahují řadu zajímavých a cenných předmětů. Mezi ně patří největší kus stonařovského meteoritu vážící 1 609 gramů. Dalším významným exponátem je sada závaží z roku 1892, poskytnutá jako dar jihlavskou radnicí. K významným historickým sbírkám patří například 49 olejomaleb Barnabáše Weisse a sbírka 543 vycpaných ptáků od Franze Ferdinanda Egberta von Dalberga.
Fotografický archiv jihlavského muzea, vznikající od roku 1892, obsahuje mimo jiné 5 300 negativů na skleněných deskách, z nichž značnou část tvoří práce fotografa Johanna Haupta. Mezi cenné přírůstky patří také obraz telčského náměstí od malíře Nágla, jehož umělecké dílo uzřelo světlo světa těsně před jeho zatčením během druhé světové války.
