Myjete syrové kuřete? Děláte velkou chybu

Opláchnout syrové kuře pod tekoucí vodou, aby bylo čisté, patří k nejrozšířenějším kuchyňským zlozvykům – je to jedna z nejnebezpečnějších chyb, které můžete u sporáku udělat. Podívejte se, proč odborníci varují před mytím masa a jak pár jednoduchých kroků výrazně sníží riziko otravy jídlem v každé domácnosti.

Během australského Týdne bezpečnosti potravin vyjádřila Rada pro informační bezpečnost potravin obavy, že stále více lidí myje syrové kuře pod tekoucí vodou v domnění, že tím maso „očistí“. Ve skutečnosti si tím ale zvyšují riziko otravy jídlem – a nejde jen o Austrálii, ale i o Česko.

Docent Julian Cox, zástupce předsedy rady a odborník na bezpečnost potravin, upozorňuje, že mytí drůbeže před vařením je nebezpečný mýtus. Proud vody nerozumně neodplavuje bakterie, ale naopak vytváří aerosol a rozstřikuje kontaminované kapky po celé kuchyni – na dřez, pracovní plochy, nádobí i další potraviny. Kuře je v potravinářském provozu již omyto a to, co nás reálně chrání, je dostatečné propečení, nikoli voda z kohoutku.

„Navzdory tomu, co jste slyšeli nebo viděli na sociálních sítích, byste nikdy neměli mýt syrové kuře před vařením, protože to pravděpodobně rozšíří bakterie po celé vaší kuchyni, čímž se zvýší riziko onemocnění přenášených potravinami. Kuře již prochází mytím během zpracování, takže další mytí ve vaší kuchyni je problematické. Vaření kuřete na 75 °C, přičemž teplota se kontroluje teploměrem v nejtlustší části, zajistí, že bakterie jsou zničeny.“ Docent Julian Cox

Australské průzkumy ukazují, že jeden ze dvou dospělých (51 %), kteří vaří celé syrové kuře, jej před tepelnou úpravou stále myje. U kuřecích dílů s kůží jde o 48 % a u bezkůžových kusů o 44 %. Podíl lidí, kteří kuře typicky myjí, navíc v posledních letech roste – a tím roste i pravděpodobnost, že se bakterie z kuchyňského dřezu přenesou na potraviny určené k přímé konzumaci.

Drůbež je přitom stále populárnější kategorií potravin. Kuřecí maso je cenově dostupné, rychlé na přípravu a v mnoha zemích (včetně Austrálie i České republiky) patří k nejčastěji konzumovaným živočišným zdrojům bílkovin. O to důležitější je vědět, jak s ním bezpečně zacházet.

Proč je mytí syrového kuřete nebezpečné

Syrové kuřecí maso může běžně obsahovat bakterie jako Campylobacter nebo Salmonella. Ty se při dostatečné tepelné úpravě spolehlivě zničí, ale problém nastává ve chvíli, kdy se snažíme maso „očistit“ pod tekoucí vodou:

Silný proud vody vytváří aerosol – drobné kapky, které se rozstřikují po okolí dřezu a mohou dopadnout až desítky centimetrů daleko.
Na kuchyňskou linku, prkénka, utěrky, náčiní i další potraviny (například na saláty, pečivo, ovoce či dezerty), které se často už dále tepelně neupravují.
Voda ani běžné oplachování nedokáže patogeny spolehlivě zlikvidovat – bakterie pouze přesuneme jinam a tím zvýšíme riziko křížové kontaminace.

Odborníci se shodují: mytí syrového masa samo o sobě nezmenšuje množství bakterií, naopak zvyšuje pravděpodobnost, že se rozšíří po kuchyni. Jedinou spolehlivou ochranou je důkladná teplotní úprava a omezení kontaktu syrového masa s dalšími potravinami.

Jak velké je riziko otravy jídlem

Australské úřady odhadují, že v zemi se ročně vyskytují miliony případů otravy jídlem, desítky tisíc hospitalizací a desítky úmrtí. Drůbež – zejména syrové nebo nedostatečně tepelně upravené kuře – patří mezi nejčastější zdroje těchto onemocnění.

„Nemoc přenášená potravinami není drobná nepříjemnost. Otravy jídlem vedou k desítkám tisíc hospitalizací a významným ekonomickým nákladům.“ Docent Julian Cox

Typickými příznaky alimentárních infekcí jsou průjmy, zvracení, křeče v břiše, zvýšená teplota, u některých pacientů může dojít k dehydrataci, vážným komplikacím a v krajním případě i k úmrtí. Zvlášť ohrožené jsou děti, senioři, těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou.

Češi a mytí masa - zvyk, který škodí

Také v Česku je mytí syrového masa – včetně kuřete – stále velmi rozšířený zvyk. Průzkumy a články zaměřené na hygienu v domácí kuchyni opakovaně ukazují, že většina Čechů maso před vařením oplachuje, protože „se to tak dělalo doma“ nebo kvůli pocitu větší čistoty.

České Informační centrum bezpečnosti potravin, odborníci citovaní Ministerstvem zemědělství i hygienici však dlouhodobě vysvětlují, že tento postup je z hlediska bezpečnosti potravin nevhodný. Stejně jako v zahraničí zdůrazňují, že největší riziko představuje právě křížová kontaminace – rozstřik kontaminovaných kapek na plochy a potraviny v okolí dřezu.

Jaké jsou nejčastější střevní infekce v ČR?

Podle dat Státního zdravotního ústavu patří mezi nejčastější infekční onemocnění přenášená potravinami v Česku salmonelózy a kampylobakteriózy. Kampylobakterióza se už řadu let řadí k nejčastějším infekcím vůbec a její nejběžnější zdroj je právě drůbeží maso – zejména nedostatečně tepelně upravené nebo nesprávně připravované.

Státní veterinární správa i Státní zemědělská a potravinářská inspekce opakovaně upozorňují, že:

špatně tepelně upravená drůbež je nejčastější příčinou kampylobakteriózy,
bakterie se mohou šířit i při manipulaci se syrovým masem a při jeho nevhodném skladování v lednici,
stačí malé množství bakterií, které se může dostat na jiné potraviny, kuchyňské plochy nebo náčiní.

Výsledkem jsou každoročně desítky tisíc případů alimentárních onemocnění – od relativně mírných průjmů až po hospitalizace u rizikových skupin.

Pravidla bezpečné manipulace s kuřetem v kuchyni

Česká i evropská doporučení pro hygienu potravin se v klíčových zásadách shodují s australskými – a platí pro domácí kuchyně i provozy. Základní pravidla při práci se syrovým kuřetem jsou:

Nikdy nemyjte syrové kuře pod tekoucí vodou.
Omyjete si maximálně vlastní svědomí, ne bakterie. Naopak výrazně zvýšíte riziko, že se patogeny rozšíří po celé kuchyni.
Vždy si umyjte a osušte ruce a vyčistěte povrchy po kontaktu se syrovou drůbeží.
Použijte teplou vodu, mýdlo a čistou utěrku nebo papírové ručníky. Pracovní plochy a náčiní po manipulaci se syrovým masem omyjte a v ideálním případě dezinfikujte.
Rozmrazujte drůbež správně.
Kuře rozmrazujte v chladničce (v nádobě nebo na tácku, aby šťávy nestékaly na jiné potraviny) nebo v mikrovlnné troubě. Nikdy nenechávejte kuře rozmrazovat volně na lince při pokojové teplotě. Před vařením zkontrolujte, že je maso rozmražené až do středu.
Zabraňte kontaminaci jiných potravin.
Dávejte pozor, aby šťávy ze syrového kuřete nepřišly do kontaktu s jídly, která se už nebudou tepelně upravovat – saláty, pečivo, čerstvé ovoce, dezerty. Syrové maso skladujte v lednici vždy odděleně a pokud možno na spodní polici, aby šťávy nekapaly na jiné potraviny.
Používejte oddělené náčiní pro syrové a hotové potraviny.
Vyhraďte si prkénko na syrové maso a jiné prkénko na pečivo, zeleninu nebo hotová jídla. Nože, talíře a další pomůcky po kontaktu se syrovým kuřetem vždy umyjte v horké vodě s detergentem a osušte. Nikdy nepokládejte uvařené nebo upečené kuře zpět na talíř, na kterém bylo syrové maso.
Důkladně kuře tepelně upravte.
Kuře by nemělo být nikde růžové a šťáva z masa má téct čirá. Nejbezpečnější je použít kuchyňský teploměr a ověřit, že nejtlustší část masa dosáhla alespoň 75 °C.

Právní rámec a doporučení v EU a ČR

V České republice platí pravidla bezpečnosti potravin vycházející z právních předpisů Evropské unie, zejména Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Tato legislativa ukládá provozovatelům potravinářských podniků povinnost zavádět systém založený na zásadách HACCP, dbát na prevenci křížové kontaminace a zajistit, aby byly potraviny pro spotřebitele bezpečné.

Pro domácnosti neexistují samostatné „zákony na mytí masa“, ale doporučení odborníků jsou jasná: maso, včetně drůbeže, se nemá omývat, nýbrž bezpečně skladovat, správně s ním manipulovat a dostatečně tepelně upravit. Další informace k bezpečnosti potravin a praktické návody najdou spotřebitelé například na stránkách Ministerstva zemědělství ČR a Informačního centra bezpečnosti potravin.

Shrnutí AI

Mytí syrového kuřete pod tekoucí vodou neodstraňuje bakterie, ale rozstřikuje kontaminované kapky po dřezu, lince, nádobí a dalších potravinách. Zvyšuje tak riziko křížové kontaminace a otravy jídlem. Bakterie spolehlivě zničí až dostatečně vysoká teplota při pečení, vaření nebo smažení.

Syrové kuřecí maso je častým zdrojem bakterií Campylobacter a Salmonella. Ty způsobují střevní infekce, jako jsou kampylobakterióza a salmonelóza, které se v ČR řadí mezi nejčastější alimentární onemocnění. Riziko roste zejména při nedostatečné tepelné úpravě a při špatné hygieně v kuchyni.

Ano. I v Česku většina lidí stále myje syrové maso, protože je k tomu vedly rodinné zvyky nebo pocit „čistoty“. Čeští odborníci na bezpečnost potravin ale jednoznačně doporučují s tímto zvykem přestat: přináší více rizik než užitku a nijak nezvyšuje hygienu masa.

Základem je nemýt syrové maso, vždy si po manipulaci s ním umýt ruce, čistit pracovní plochy a náčiní, zabránit kontaktu syrových šťáv s jinými potravinami, používat oddělená prkénka na maso a na jídla k přímé konzumaci a kuře důkladně tepelně upravit alespoň na 75 °C v nejtlustší části. Tato jednoduchá pravidla výrazně snižují riziko otravy jídlem.