Litovelská sušárna kalů nasadí technologii na omezení zápachu; test i smlouva proběhly úspěšně. Plánují chemickou úpravu kalů a míchadla, usušený materiál má využít cementárna v energetice.

Obyvatelům v okolí litovelské sušárny kalů by se mělo brzy ulevit. Provozovatel zařízení, vodohospodářská společnost VHS Čerlinka, chystá do solární sušárny technologii, která má zápach omezit. Město Litovel o tom informovalo začátkem listopadu.

Solární sušárna u čistírny odpadních vod na okraji Litovle na Olomoucku byla slavnostně otevřena 7. dubna 2025. Město do stavby investovalo bezmála 119 milionů korun včetně DPH, část nákladů pokryla dotace 77 milionů korun. Krátce po spuštění se ale začaly řešit stížnosti na nepříjemný zápach.

Test dopadl dobře, smlouva je podepsaná

Podle radnice si VHS Čerlinka přizvala firmu specializovanou na eliminaci zápachu u podobných provozů. Zkouška přímo v hale sušárny proběhla 30. září 2025 a dopadla dobře. Nyní je podepsaná smlouva na dodávku a instalaci zařízení do obou hal.

U samotného zařízení to ale nekončí. Dalším krokem má být chemická úprava kalů před sušením. Do uskladňovacích nádrží přibudou míchadla, aby se obsah lépe promíchal. Podle města se nyní čeká na vyprázdnění jedné z nádrží, její vyčištění a následnou montáž technologie.

Proč sušárna zapáchá

Radnice vysvětluje, že potíže souvisí se složením kalů z litovelské čistírny. Do kanalizace je napojen i potravinářský průmysl, takže kaly obsahují vysoký podíl organických látek. Stávající systém stabilizace kalu podle města nedokáže materiál dostatečně „vyhnít“, což se pak projevuje zápachem.

Jak sušárna funguje a kolik toho zvládne

Zařízení tvoří dvě haly ve formě skleníků. Každá má zhruba 120 metrů na délku a 13 metrů na šířku. Do hal se naváží odvodněný čistírenský kal a speciální stroj ho průběžně rozhrnuje a obrací. Hlavní roli při sušení hraje sluneční energie.

Podle údajů zhotovitele má sušárna kapacitu až 3 500 tun surového kalu ročně (při 20–22 % sušiny). Výstupem má být asi 933 tun usušeného materiálu se sušinou kolem 90–92 %. Zkušební provoz byl plánovaný od ledna do října 2025.

Usušený kal míří do energetiky

Litovel od investice očekává nižší náklady na odvoz a další nakládání s kaly. Usušený materiál má využít cementárna v Hranicích jako palivo. To je jeden z důvodů, proč města a obce v Olomouckém kraji i jinde hledají nové cesty, jak s kaly nakládat — pravidla pro jejich aplikaci na polích se postupně zpřísňují a tlak na alternativní řešení roste.

Další informace město zveřejňuje na webu Litovle. Téma sledujeme dál v rámci regionálního servisu pro Olomoucko a zpráv Olomouc.