V dnešní době, kdy na nás ze všech stran proudí informace, názory a zprávy – pravdivé i zavádějící – se stále častěji mluví o jedné důležité schopnosti - kritickém myšlení.

Nejde o nic složitého nebo elitářského. Naopak – je to něco, co se dá naučit, rozvíjet a používat každý den. Ve škole, v práci i doma.

Co je kritické myšlení?

Zjednodušeně řečeno, kritické myšlení znamená přemýšlet do hloubky. Zastavit se, když něco slyšíme nebo čteme, a položit si otázky:

• Je to opravdu pravda?

• Kdo to říká a proč?

• Můžu si to ověřit?

• Co na to říká druhá strana?

Díky kritickému myšlení se učíme nehltat informace bez rozmyslu, ale tvořit si vlastní názor. A to je v době dezinformací, manipulací a předsudků k nezaplacení.

Jak s tím souvisí škola?

Učitelky a učitelé jsou dnes mnohem víc než jen předavači vědomostí. Jsou průvodci. A pokud mají děti naučit skutečně myslet, potřebují sami rozumět, jak kritické myšlení funguje, a umět ho v hodinách podporovat. Nejde jen o to, „jestli se žák naučil látku“, ale jak nad ní přemýšlí.

Například:

• V literatuře se ptáme: Proč se postava rozhodla tak, jak se rozhodla?

• V dějepisu hledáme různé pohledy na jednu událost.

• V matematice zkoumáme, jestli existuje víc řešení a která jsou nejefektivnější.

• V přírodopisu si ověřujeme informace, které jsme slyšeli ve zprávách nebo na sociálních sítích.

Učitelky, které učí děti myslet

Kritické myšlení ve škole nevznikne samo. Učitelky často čelí velkým výzvám – mají málo času, musejí připravit děti na testy, někdy i vysvětlovat úplné základy. Přesto mnohé z nich dokážou jít dál – kladou dětem otázky, dávají jim prostor hledat vlastní odpovědi, diskutovat, argumentovat, přemýšlet. Taková výuka je sice náročnější, ale i mnohem smysluplnější.

Co můžeme dělat doma?

Kritické myšlení se dá učit i v běžném rodinném životě. Zvlášť důležitou roli tu hrají maminky a ženy obecně – často to jsou právě ony, kdo tráví s dětmi nejvíc času při povídání, čtení, při řešení problémů i sporů.

Zkuste si někdy doma s dětmi:

• společně přečíst článek a bavit se o tom, co si o tom myslí různí lidé,

• řešit nějaký problém tím, že si představíte různé možnosti a co by se stalo „kdyby…“,

• pouštět si zprávy nebo reklamy a mluvit o tom, co je v nich řečeno a proč.

To vše dětem pomáhá budovat zdravý odstup a schopnost přemýšlet o světě.

Kritické myšlení není o tom být negativní nebo podezřívavý. Je to dar zodpovědnosti a svobody. Učí nás nebýt jen pasivními příjemci informací, ale aktivními a samostatnými lidmi, kteří se nebojí ptát a hledat pravdu. A to je dovednost, kterou bychom měli rozvíjet u dětí – bez ohledu na to, jestli jsme učitelé nebo rodiče.

Možná nemůžeme změnit celý školní systém. Ale můžeme začít u sebe, u svých dětí a v každodenním životě. Stačí mít otevřenou mysl, pokládat správné otázky – a nebát se hledat odpovědi.