PRAHA

Katastrofální úhyn včel: Klimatické změny a nemoci v Česku ohrožují včelařství

Olomoucká univerzita oznámila, že při letošní zimě uhynula téměř čtvrtina českých včelstev, nejvíce v Praze a Libereckém a Ústeckém kraji. Za vysoké ztráty může nemoc varroóza a cementový med.


Palackého univerzita v Olomouci (UPOL) oznámila, že letošní zimu v Česku nepřežila téměř čtvrtina včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Hlavní příčinou tak dramatického úhynu je nemoc varroóza, kterou způsobuje parazitický roztoč Varroa destructor. Minulý rok teplé jaro totiž umožnilo roztoči nabrat na síle nezvykle brzy, což přispělo k výraznému oslabení včelstev.

Největší ztráty zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji. Podle Jiřího Danihlíka z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UPOL se úhyny výrazně vymkly dlouhodobému trendu, přičemž daný rok byl mnohem horší než předchozí zima, kdy uhynulo 12,2 procenta včelstev.

Kromě varroózy měl na úhyn včelstev vliv i takzvaný cementový med, jinak také známý jako melecitózní med. Tento extrémně tuhý med vznikl kombinací vlhké zimy a teplého jara a komplikoval ošetřování včelstev proti varroóze.

Údaje o zániku včelstev poskytli včelaři v rámci mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev. V Česku se do něj zapojilo více než 9 tisíc včelařů, kteří tím nabídli reprezentativní pohled na situaci ve včelařství.

Situace v některých oblastech byla kritická – například na České Lípě, kde včelaři přišli o polovinu včelstev. Odborníci z UPOL varují, že podobné problémy mohou být odrazem měnících se přírodních podmínek spojených s klimatickou změnou.

Ačkoli mnozí včelaři zaznamenali obrovské ztráty, existují případy těch, kteří se dokázali na podmínky dobře adaptovat. Analýza jejich strategií může přinést nové včelařské postupy pro prevenci a zvládání nemocí včelstev, uvedl Jan Brus z Katedry geoinformatiky UPOL.