
Od roku 2030 Jihlava začne přepravovat komunální odpad do nové spalovny ve Žďáře nad Sázavou, vzdáleného 40 km, dle memoranda zahrnujícího obce Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Město musí řešit odpad kvůli zákazu skládkování.
Od roku 2030 se Jihlava chystá transportovat svůj komunální odpad do nové spalovny ve Žďáře nad Sázavou, vzdálené zhruba 40 kilometrů. Tento záměr, který vyplývá z memoranda, by měl kromě Žďáru zahrnovat také obce Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě.
Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) je toto téma zásadní, protože od roku 2030 začne platit zákaz skládkování recyklovatelného či energeticky využitelného odpadu. V referendu zhruba před devíti lety se občané Jihlavy postavili proti stavbě spalovny ve městě.
Primátor Ryška dodává, že i přes ekonomické a logistické výhody vlastní spalovny v Jihlavě by bylo nyní nereálné projekt včas realizovat. Ve Žďáře však již existuje potřebná infrastruktura pro rozvod energie, což činí z Žďáru atraktivní místo pro přepravu odpadu.
Opoziční zastupitel Radek Hošek (STAN) záměr podporuje, protože ekonomicky vychází lépe než alternativa přepravy odpadu do Brna. Jihlava již nyní posílá kolem 2000 tun odpadu ročně do spalovny SAKO Brno, ale přibližně 9000 tun odpadu ročně stále zůstává nevyřešených.
Žďárská městská společnost SATT plánuje ve městě vybudovat zařízení s multipalivovým kotlem, který bude schopný spalovat nejen odpad, ale i biomasu. Areál se nachází na okraji města a spalovna bude mít kapacitu 40 tisíc tun odpadu ročně.
Místostarosta Žďáru a předseda představenstva firmy SATT, Rostislav Dvořák (KDU-ČSL), zdůraznil, že i přes přijetí odpadů z Jihlavy se spalovna nebude neplánovaně rozšiřovat.
Projekt nové spalovny nyní prochází hodnocením EIA, která posuzuje vliv na životní prostředí, a očekává se rozhodnutí Státního fondu životního prostředí v září. Celkové náklady na projekt jsou odhadovány na 1,45 miliardy korun.
Kromě Žďáru se na Vysočině plánuje také menší spalovna v Třebíči s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně. Pro rok 2030 je odhadována celková produkce odpadu na Vysočině na 112 až 120 tisíc tun ročně, což vede k uzavírání memorand s různými zařízeními k zajištění dostatečné kapacity pro zpracování odpadu.