Letošní zima v Česku vedla k úhynu téměř čtvrtiny včelstev, což je nejhorší situace za dvanáct let, uvádí Univerzita Palackého. Hlavními příčinami jsou varroóza, cementový med a klimatické změny.

Letošní zimu v Česku nepřežila téměř čtvrtina včelstev, což představuje nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Tuto informaci zveřejnila Univerzita Palackého v Olomouci. Významnými příčinami tohoto dramatického úhynu jsou varroóza, cementový med a měnící se klimatické podmínky.

Parazit Varroa destructor byl opět hlavní příčinou úhynu včelstev. Teplé jarní počasí loňského roku umožnilo jeho brzký rozvoj, což vedlo k oslabení včelstev. Tento trend narušil dlouhodobě střídající se období větších a menších úhynů, což potvrzuje i Jiří Danihlík z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UPOL.

Včelaři se kromě varroózy potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, známou jako cementový med. Ten komplikoval ošetřování včelstev a ztěžoval jejich přezimování. Tato situace byla výsledkem kombinace vlhké zimy a teplého jara.

Výzkum, jehož se účastnilo více než 9 tisíc včelařů v rámci mezinárodního projektu COLOSS, přinesl reprezentativní data o úhynu včelstev. Největší ztráty byly hlášeny v Praze, Libereckém kraji a na Českolipsku. V Českolipském okrese přišli včelaři až o polovinu včelstev.

Dramatické úhyny v důsledku klimatických změn poukazují na naléhavost úprav včelařských strategií. Odborníci plánují analyzovat strategie úspěšných včelařů a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání nemocí. Spolupráce napříč včelařskou komunitou bude klíčová pro adaptaci na měnící se podmínky.