Index stáří v České republice roste a na sto dětí dnes připadá 133 seniorů, uvádí ČSÚ. Tento trend, podpořený prodlužující se délkou života, bude podle odborníků pokračovat. Měnící se demografie klade nároky na plánování služeb pro seniory.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) narůstá v České republice index stáří, který vyjadřuje poměr počtu seniorů na sto dětí. Tento trend pokračuje již řadu let a odborníci předpokládají jeho setrvalý růst i do budoucna.

V loňském roce připadalo na sto dětí do patnácti let 133 osob nad 65 let, což je meziročně o čtyři osoby více. Pro srovnání, v roce 2018 činil tento poměr 123 seniorů na stovku dětí a v roce 2017 to bylo 122. Tento ukazatel se zvyšuje od roku 2007, kdy poprvé počet seniorů převýšil počet dětí.

Tento trend prodlužuje i růst průměrné délky života, který po propadu v důsledku pandemie covidu-19 opět roste. V roce 2021 totiž naděje dožití poklesla vinou vysoké úmrtnosti způsobené onemocněním, ale již v roce 2022 tento ukazatel překročil předpandemické hodnoty. Loňská data ukazují, že pětašedesátiletí muži měli naději dožití 17 let, zatímco ženy 20,8 roku.

Jedním z faktorů, které budou v příštích desetiletích přispívat k tomuto trendu, jsou tzv. Husákovy děti, které se začnou dostávat do seniorského věku. K tomu přičtěme i slabší ročníky narozených dětí a další zvyšování délky života. Z dlouhodobých prognóz vyplývá, že kolem roku 2063 by index stáří mohl dosahovat až 277 seniorů na sto dětí.

Situace však není v rámci celé České republiky homogenní. Středočeský kraj se vyznačuje nejpříznivějším poměrem, kdy na sto dětí připadá 109 seniorů. Naopak nejvyšší čísla vykazuje Karlovarský kraj se 152 seniory na stovku dětí, podobně je tomu v Královéhradeckém a Zlínském kraji.

Podle statistik očekávaná doba dožití kolísá mezi kraji. V Praze je naděje dožití nejvyšší, u žen činí 21,6 roku, u mužů 17,9 roku. Na opačném konci spektra je Ústecký kraj, kde ženy nadějí dožití 19,1 roku a muži 15,5 roku.

Tyto údaje jsou pro samosprávy klíčové při plánování služeb pro obyvatele, zejména v oblasti zdravotní a sociální péče, a ukazují na potřebu adaptace na měnící se demografickou strukturu populace.