Česko zažilo v 1. pololetí 2025 nejnižší úhrn srážek za posledních 64 let, pouze 222 mm, což je 76 % normálu. Nejvíc srážek spadlo v Krkonoších, nejméně na stanicích Dukovany a Habry. Pětina území je extrémně suchá, nejhorší je situace na jihovýchod od Prahy, v J Čechách, JV Moravě a na Vysočině.

Česko čelilo v prvním pololetí roku 2025 nejnižšímu úhrnu srážek za posledních čtyřiašedesát let, jak vyplývá z předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celkový objem srážek dosáhl pouze 222 milimetrů, což je 76 procent normálu podle období 1991 až 2020.

Pouze měsíc červen zaznamenal relativně vyšší množství srážek, přesto se jednalo jen o 76 procent běžného stavu. Nejsušším měsícem byl únor, kdy napršela zhruba jen třetina obvyklého objemu vody. Mezi regiony se srážky příliš nelišily, avšak Vysočina byla nejvíce postižena suchem. Naopak centrální Čechy a kraje Liberecký, Plzeňský a Ústecký patřily mezi oblasti s vyššími srážkovými hodnotami.

Podobnou míru srážkové chudoby zažilo Česko také v letech 2003 a 2015. V kontrastu s tím byl rok 1965, kdy bylo zaznamenáno nejvíce srážek, konkrétně 459 milimetrů. Uplynulý rok přinesl za první pololetí 355 milimetrů vody.

Podle měření meteorologů spadlo nejvíce deště v horách Krkonoše a Jizerské hory, kde stanice Bílý Potok zaznamenala 566 milimetrů srážek. Naproti tomu nejméně srážek, kolem 134 milimetrů, bylo zaznamenáno na stanicích Dukovany a Habry.

Podle projektu Intersucho je pětina Česka v současnosti sužována extrémním suchem, přičemž další desetina území je postižena výjimečným suchem. Nejhorší podmínky panují na jihovýchod od Prahy směrem k jižním a východním Čechám, na jihovýchodní Moravě a Vysočině. Stav sucha se definuje jako poměr mezi aktuálním množstvím vody v půdě a průměrnou zásobou vody v období 1961–2015.